Jindřich Šimon Baar
Lůsy : (díl III. románu "Paní komisarka")

1940 | Nakladatelství Novina

Krajský komisař přijíždí do Klenčí, aby konečně rozhodl spor. Zjišťuje, že někdo všechny záznamy vytrhal. Jeden z nich, ten nejdůležitější, však zachránil písař Bílek a odevzdává ho uvědomělému sedlákovi Královi. Spor tedy vyhrávají sedláci. Krajský komisař přijíždí do Klenčí, aby konečně rozhodl spor. Zjišťuje, že někdo všechny záznamy vytrhal. Jeden z nich, ten nejdůležitější, však zachránil písař Bílek a odevzdává ho uvědomělému sedlák…ovi Královi. Spor tedy vyhrávají sedláci.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé desky, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý zašlé desky, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	501, v
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Chodská trilogie
Vydání:	Deváté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 6. 2025 15:17
Číslo položky:	1256146

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora