Jindřich Šimon Baar
Lůsy - 3 díl Chodské trilogie. : III. díl Chodské trilogie

1950 | Nakladatelství Vyšehrad

V třetím díle Chodské trilogie vrcholí před vrchností a soudním forem spor o "lůsy", jež vyhrávají sedláci. Na pozadí tohoto sporu ožívá odvěký zápas, který musel chodský lid bojovat, zápas mezi češstvím a němectvím, které se zde neúprosně dere do Čech a chce tu zaujímat důležité posice. Němečtí řemeslníci se snaží vyt…lačit český živel především z oblasti hospodářské a využívají k tomu služeb neprozíravých řemeslníků českých. Také v tomto díle, jenž se stal pro autorovou smrt posledním, se shledáme se všemi známými postavami: milovanou Boženou Němcovou, snílkem Fastrem, sedláky Králem a Klikou, Hanýžkou, Martínkem, vesnickým učitelem a ostatními. V třetím díle Chodské trilogie vrcholí před vrchností a soudním forem spor o "lůsy", jež vyhrávají sedláci. Na pozadí tohoto sporu ožívá odvěký zápas, který musel chodský lid bojovat, zápas mezi češst…vím a němectvím, které se zde neúprosně dere do Čech a chce tu zaujímat důležité posice. Němečtí řemeslníci se snaží vytlačit český živel především z oblasti hospodářské a využívají k tomu služeb neprozíravých řemeslníků českých. Také v tomto díle, jenž se stal pro autorovou smrt posledním, se shledáme se všemi známými postavami: milovanou Boženou Němcovou, snílkem Fastrem, sedláky Králem a Klikou, Hanýžkou, Martínkem, vesnickým učitelem a ostatními.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Alois Moravec
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	469, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Baar, Jindřich Šimon: Sebrané spisy
Vydání:	11. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2022 13:56
Číslo položky:	390246

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora