Karel Havlíček Borovský
Kniha veršů

1934 | Nakladatelství Družstevní práce

V uspořádání M. Novotného a s ilustracemi M. Alše, J. Lady aj. Obsahuje velké básnické skladby: Tyrolské elegie, které líčí humorně Havlíčkovo zatčení v Německém Brodě.

Král Lávra - kterého napsal na základě irské pověsti, jíž si v Brixenu přeložil. Křest sv. Vladimíra - satirický epos o 10 zpěvech, Epigramy, Sm…íšené básně sestavené do 5 částí: Církvi, Musám, verše milostné a politické. Knihu uzavírá báseň O posledních věcech člověka.
Pozn. o výtvarném doprovodu napsal Adolf Hoffmeister. V uspořádání M. Novotného a s ilustracemi M. Alše, J. Lady aj. Obsahuje velké básnické skladby: Tyrolské elegie, které líčí humorně Havlíčkovo zatčení v Německém Brodě.

Král Lávra - kterého nap…sal na základě irské pověsti, jíž si v Brixenu přeložil. Křest sv. Vladimíra - satirický epos o 10 zpěvech, Epigramy, Smíšené básně sestavené do 5 částí: Církvi, Musám, verše milostné a politické. Knihu uzavírá báseň O posledních věcech člověka.
Pozn. o výtvarném doprovodu napsal Adolf Hoffmeister.

s kódem BREZEN26: 53 Kč

Stav

Dobrý

stránky s fleky, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s fleky
Vazba:	pevná
Počet stran:	324
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Sutnar, František Bidlo
Editor:	Miloslav Novotný
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Nesmrtelní
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 3. 2026 10:33
Číslo položky:	1668231

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora