Adalbert Stifter
Horský křišťál : Výbor povídek

1978 | Nakladatelství Odeon

Podle povídky Horský křišťál je nazván i výbor povídek významného rakouského novelisty Adalberta Stiftera, rodáka z Horní Plané na Šumavě, spisovatele, malíře a pedagoga. Jeho dílo je záměrně archaizující, Stifter navazuje na klasické pojetí dobra, rozumu a krásy jako jednoty, jež je mírně modifikováno vlivem jeho přír…odovědných studií, mistrovsky líčí přírodní scenérie a modeluje krásné lidské vztahy plné harmonie. Příroda, jednou laskavá, jindy ničící, vychovává hrdiny nadané schopností ji vnímat a vytváří a ovlivňuje mezilidské vztahy. Povídka Žula je rámcový příběh, v němž dědeček vypráví o vztahu dvou dětí, které přežily v lese epidemii moru. Ve Vesničce na pláni je takovou přírodní katastrofou sucho a v Horském křišťálu sněhová bouře. V povídkách Abdiáš, Brigita a Tři strůjci svého štěstí se autor zabývá otázkou osudu a lidské vůle ho ovládnout. Starý mládenec je malý výchovný román s typickým putováním podmanivou přírodou. Výbor otevírá romantická povídka Kondor, v níž se hrdinka pokouší vyrovnat mužům při průzkumném letu balónem. V Lesní pěšině a v Potomcích Stifter použil i autobiografické prvky. Závěrečná satirická povídka Sentzovský polibek zobrazuje rituály šlechtického života. Podle povídky Horský křišťál je nazván i výbor povídek významného rakouského novelisty Adalberta Stiftera, rodáka z Horní Plané na Šumavě, spisovatele, malíře a pedagoga. Jeho dílo je záměrně archaizu…jící, Stifter navazuje na klasické pojetí dobra, rozumu a krásy jako jednoty, jež je mírně modifikováno vlivem jeho přírodovědných studií, mistrovsky líčí přírodní scenérie a modeluje krásné lidské vztahy plné harmonie. Příroda, jednou laskavá, jindy ničící, vychovává hrdiny nadané schopností ji vnímat a vytváří a ovlivňuje mezilidské vztahy. Povídka Žula je rámcový příběh, v němž dědeček vypráví o vztahu dvou dětí, které přežily v lese epidemii moru. Ve Vesničce na pláni je takovou přírodní katastrofou sucho a v Horském křišťálu sněhová bouře. V povídkách Abdiáš, Brigita a Tři strůjci svého štěstí se autor zabývá otázkou osudu a lidské vůle ho ovládnout. Starý mládenec je malý výchovný román s typickým putováním podmanivou přírodou. Výbor otevírá romantická povídka Kondor, v níž se hrdinka pokouší vyrovnat mužům při průzkumném letu balónem. V Lesní pěšině a v Potomcích Stifter použil i autobiografické prvky. Závěrečná satirická povídka Sentzovský polibek zobrazuje rituály šlechtického života.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

prasklá vazba, částečně se uvolňuje několik stránek, zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 139 Kč
Stav Mírně opotřebená prasklá vazba, částečně se uvolňuje několik stránek, zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~419 Kč~~ 99 Kč
Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~389 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, poškozený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	686
Jazyk:	česky
Překladatel:	Anna Siebenscheinová
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	Vydání tohoto souboru první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2024 7:56
Číslo položky:	836361

O autorovi

Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...

Více od autora