Knihy
Beletrie
Německá literatura
Adalbert Stifter
Povídky Adalberta Stiftera

Adalbert Stifter
Povídky Adalberta Stiftera : Potomci - 3. díl

1971 | Nakladatelství Růže

Poslední díl vybraných spisů A. Stiftera obsahuje tři prózy: Starý mládenec, Lesní pěšina a Potomci. Jejich podivínští hrdinové - opuštěný starý člověk žijící na statku stranou světa, mladík úzkostlivědbající o své zdraví a malíř obdařený rodovými vlastnostmi, pro které opouští svou profesi jsou hledači mravní svobod…y, kterou nalézají v úctě k tradici, v pozorných mezilidských vztazích, v rodině a v práci. Děj povídek je zasazen do horského prostředí Šumavy. Poslední díl vybraných spisů A. Stiftera obsahuje tři prózy: Starý mládenec, Lesní pěšina a Potomci. Jejich podivínští hrdinové - opuštěný starý člověk žijící na statku stranou světa, mladík úzkostl…ivědbající o své zdraví a malíř obdařený rodovými vlastnostmi, pro které opouští svou profesi jsou hledači mravní svobody, kterou nalézají v úctě k tradici, v pozorných mezilidských vztazích, v rodině a v práci. Děj povídek je zasazen do horského prostředí Šumavy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	212
Jazyk:	česky
Překladatel:	Anna Siebenscheinová
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	21. 3. 2025 11:28
Číslo položky:	1187496

O autorovi

Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...

Více od autora