Vladimír Mináč
Generace : Zvony zvoní na den - III

1974 | Nakladatelství Naše vojsko

Třetí díl dovádí proud událostí do roku 1948. Ukazuje, jak příslušníci generace - jež vstoupila do života v posledních letech druhé světové války a prošla křtem ohně Slovenského národního povstání - nalézali pevné místo a názorovou jistotu v předúnorovém budování nového života a společnosti v osvobozené vlasti, v klade…ní základů socialismu. Třetí díl dovádí proud událostí do roku 1948. Ukazuje, jak příslušníci generace - jež vstoupila do života v posledních letech druhé světové války a prošla křtem ohně Slovenského národního povstání - n…alézali pevné místo a názorovou jistotu v předúnorovém budování nového života a společnosti v osvobozené vlasti, v kladení základů socialismu.

Součástí souboru:

Generace 1974 (3sv., 263 + 281 + 231, 4. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý lehce zašlá obálka, zašlý hřbet, obálka s oděrkami, knižní blok v hezkém stavu, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop
Stav Velmi dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	281
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Orest Dubay
Překladatel:	Anna Křemenáková, Anna Křemánková
Edice:	26. svazek ed. 26. svazek ed. Světový válečný román
Vydání:	Vydání 4., v NV 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 7. 2023 13:41
Číslo položky:	589641

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora

Komentáře ke knize