Fedor Michajlovič Dostojevskij
Deník spisovatele : Díl 1-2

1977 | Nakladatelství Odeon

První díl obsahuje Deník spisovatele za rok 1873 a Deník spisovatele za rok 1876. Dostojevskij se v něm vyslovoval k různým dobovým otázkám, jako např. k zahraniční i vnitřní politice Ruska, k soudním procesům, k literárnímu a uměleckému životu, k problému zločinnosti a sebevražednosti, a otiskoval v něm i drobné belet…ristické práce. První díl obsahuje Deník spisovatele za rok 1873 a Deník spisovatele za rok 1876. Dostojevskij se v něm vyslovoval k různým dobovým otázkám, jako např. k zahraniční i vnitřní politice Ruska, k soudním… procesům, k literárnímu a uměleckému životu, k problému zločinnosti a sebevražednosti, a otiskoval v něm i drobné beletristické práce.

Obsažené svazky:

Deník spisovatele 1977 I (665 s., 1. vyd.)
Deník spisovatele 1977 II (618 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ustřižen kousek obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý ustřižen kousek obálky	Skladem pro e-shop	~~899 Kč~~ 849 Kč
	Stav Mírně opotřebená zkosený hřbet, obálka s oděrkami, stránky volně, na několika místech vpisky tužkou	Skladem pro e-shop	~~699 Kč~~ 649 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, ustřižen kousek obálky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	665 + 618
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emanuel Frynta, Ladislav Zadražil, Jaroslav Tafel
Edice:	Knihovna klasiků., 13, 1213. svazek ed. 13, 1213. svazek ed. Spisy Fjodora Michajloviče Dostojevského
Vydání:	Vydání v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2025 12:24
Číslo položky:	1119821

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora