Ignát Herrmann
KOMPLET 4X Na ochranu a povznesení jazyka českého + J.A. Komenského milý a milostný jazyk otcovský + České hovory + České hovory

1918 | Nakladatelství Jednota Svatopluka Čecha

Obsažené svazky:

Na ochranu a povznesení jazyka českého 1919 (26 s.)
J.A. Komenského milý a milostný jazyk otcovský 1921 (80 s.)
České hovory, K-Ke-Ku : podivný přelud zrakový i sl... 1918 1 (19 s.)
České hovory, Naši Moravci v bývalém prus. Slezsku 1920 3 (18 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	139 Kč
Stav Dobrý vazba prasklá, vše drží	KOMPLET Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	19 + 18 + 26 + 80
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Edice Zory, 30, 43. svazek ed. 30, 43. svazek ed. Ed. Zory, 2, 4. svazek ed. 2, 4. svazek ed. České hovory, Edicia Zory
Vydáno v:	V Praze-Karlíně
Vystaveno:	25. 3. 2026 14:38
Číslo položky:	1672914

O autorech

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora

František Jílek

Narozen 9.8.1890 v Růžově u Trocnova, zemřel 6.3.1973 v Praze. PhDr., lingvista a literární vědec, bohemista, vysokoškolský pedagog, spoluredaktor časopisu Naše řeč, práce v oboru.

Více od autora