Jiří Mahen
Mrtvé moře

1918 | Nakladatelství M. Knapp

Realistická hra z českého venkova z období mícení protestantských myšlenek. Těch se i přes velký nátlak drží i obyvatelé ústřední vesnice; ne všichni jsou ale schopni situaci unést a z různých důvodů své ideály ustupujíce zrazují. Realistická hra z českého venkova z období mícení protestantských myšlenek. Těch se i přes velký nátlak drží i obyvatelé ústřední vesnice; ne všichni jsou ale schopni situaci unést a z různých důvodů… své ideály ustupujíce zrazují.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	103, 1
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. České divadlo, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Edice Zory
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2025 14:52
Číslo položky:	1173659

O autorovi

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora