Jan Blahoslav, Matěj Červenka
Česká přísloví

1970 | Nakladatelství Odeon

Sbírka přísloví, která patří nejen k nejstarším, ale i nejvýznamnějším dílům českého příslovnictví, je dílem dvou českobratrských biskupů, a to Matěje Červenky a Jana Blahoslava .
Vychází poprvé úplně podle Blahoslavova rukopisu, uloženého v Národním muzeu v Praze, a to s tou změnou, že oddíl Pythagorae Philosophi… Symbola, který sbírce předchází, je umístěn až za přísloví, tedy v tomto pořadí: Úvod Jana Blahoslava, Česká přísloví, Pythagorae Philosophi Symbola.
K vydání připravil Josef Spilka. Sbírka přísloví, která patří nejen k nejstarším, ale i nejvýznamnějším dílům českého příslovnictví, je dílem dvou českobratrských biskupů, a to Matěje Červenky a Jana Blahoslava .
Vychází poprvé …úplně podle Blahoslavova rukopisu, uloženého v Národním muzeu v Praze, a to s tou změnou, že oddíl Pythagorae Philosophi Symbola, který sbírce předchází, je umístěn až za přísloví, tedy v tomto pořadí: Úvod Jana Blahoslava, Česká přísloví, Pythagorae Philosophi Symbola.
K vydání připravil Josef Spilka.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená cítit po vlhkosti	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý razítka z knihovny, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	104
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Rocman
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Lidové umění slovesné. Malá řada
Vydání:	1. úplné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2025 9:27
Číslo položky:	1179037

O autorech

Jan Blahoslav

Jan Blahoslav byl kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec, pedagog a představitel domácího reformačně orientovaného humanismu. V písemném styku užíval příležitostně také řecké nebo polatinštěné formy svého jména: Apteryx , nebo Makarius, či Blasius . Byl bratrem Martina Abdona. Pocházel ze zámožné bratrské měšťanské rodiny z Přerova. První vzdělání získal na bratrských školách, nejprve se učil 7 let ve svém rodišti u kněze Jana Wolfa, od roku 1540 pobýval v Prostějově u kněze Martina Michalce. Odtud byl roce 1543 vyslán na humanistické gymnázium Valentina Friedlanda-Trozendorfa do slezského Goldbergu. Po ročním studiu se odebral zpět na Moravu, ale vzápětí pokračoval od roku 1544 na univerzitě ve Vitemberku. Zde jej nejvíce ovlivnil Philipp Melanchthon a jeho reformačně-humanistický vzdělávací koncept, kterému zůstal věrný po celý život. V pozdějších letech Blahoslav vzpomínal i na návštěvy bohoslužeb s kázáním Martina Luthera. Po ročním pobytu ve Vitemberku se Blahoslav navrátil do Prostějova, kde pomáhal s výukou na bratrské škole, jak odpovídalo kariéře budoucího duchovního. V červenci 1548 byl vyslán jako pomocník biskupa Jana Černého do Mladé Boleslavi. Odtud se před velikonocemi 1549 odebral na další studia do východopruského Královce, avšak velmi brzo musel město kvůli morové epidemii opustit a krátký čas pobýval v Gilgenburgu u biskupa bratrských exilových sborů Macha Sionského. Ještě v říjnu 1549 byl odtud vyslán na svá poslední studia do Basileje, významného centra dobové vzdělanosti. Dostalo se mu zde péče v domě humanistického vzdělance Zikmunda Hrubého z Jelení. Po několika měsících však vážně onemocněl a na sklonku jara 1551 se navrátil zpět do Prostějova, kde nastoupil na místo správce bratrské školy. V roce 1552 však opět odešel do Mladé Boleslavi, kde působil dalších pět let. Léta strávená v Mladé Boleslavi naplnil...

Více od autora

Matěj Červenka

Matěj Červenka byl kněz a biskup Jednoty bratrské, správce přerovské bratrské diecéze a literát. Pocházel z utrakvistického prostředí, do Jednoty byl přijat 1. ledna 1533 v Mladé Boleslavi. Zde navštěvoval bratrskou školu biskupa Jana Roha. V roce 1536 byl vyslán na studia do Vitemberku. V únoru 1540 se stal v Litomyšli učedníkem Jana Augusty, ještě téhož roku v dubnu se účastnil bratrského poselstva vedeného prostějovským biskupem Martinem Michalcem do Vratislavi k reformátorovi Janu Hessovi a v květnu do Štrasburku k Martinovi Bucerovi, kde poznal Jana Kalvína. V květnu 1544 byl v Litomyšli ordinován na jáhna, a působil zde jako pomocník Jana Augusty. V roce 1548 po porážce českého stavovského povstání odešel Matěj Červenka s částí exulantů do Polska a Východních Prus, v Královci je zastupoval u teologického přezkoušení luterskou církevní vrchností. V Prusích působil jako pomocník biskupa Macha Sionského , při jehož pohřbu kázal a Jiřího Ujce . V prosinci 1549 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze, v lednu 1550 byl v Prostějově povolán do úzké rady jako konsenior. V červnu 1553 byl na synodu v Přerově společně s Janem Černým zvolen biskupem a na témže synodu byl od úzké rady ustaven písařem Jednoty. Jeho sídlem se stal Přerov, kde současně zastával úřad správce bratrské školy. V roce 1556 zastupoval Jednotu při rozhovorech s polskými protestanty v Pinczówě. V srpnu 1556 bylo v Přerově Janovi Černému a Matěji Červenkovi svěřeno vysílání bratrských mládenců na zahraniční studia. V roce 1558 mu byl na setkání členů úzké rady v Mladé Boleslavi úřad biskupa potvrzen a k pomoci mu byl přidán Jan Blahoslav jako druhý biskup-písař se sídlem v Ivančicích. V říjnu 1558 Červenka zastupoval české a moravské bratrské biskupy při jednání s delegací polských sborů o teologických otázkách na setkání členů úzké rady v Lipníku nad Bečvou. Podle bratrského...

Více od autora