František Bílek, Jan Blahoslav, Svatopluk Spáčil
Monument v kameni : sousoší od Františka Bílka

1972 | Nakladatelství Vlastivědný ústav

František Bílek vytvořil pomník na počest významného přerovského rodáka, spisovatele a bratrského biskupa, Jana Blahoslava. Text pojednává o historii vzniku myšlenky a vlastního umístění díla na Horním náměstí v Přerově. Dále je uveden podrobný popis a kunsthistorický rozbor díla. František Bílek vytvořil pomník na počest významného přerovského rodáka, spisovatele a bratrského biskupa, Jana Blahoslava. Text pojednává o historii vzniku myšlenky a vlastního umístění díla na Horní…m náměstí v Přerově. Dále je uveden podrobný popis a kunsthistorický rozbor díla.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	19 listů
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Přerov
Vystaveno:	22. 10. 2024 10:46
Číslo položky:	1035407

O autorech

František Bílek

František Bílek byl český grafik, sochař, architekt, autor užitého umění a symbolista období secese. Mimo obsáhlou sochařskou tvorbu byl znám jako umělecký grafik, navrhoval knižní vazby, ilustrace a napsal i knihy o umění, knihtisku a knižní grafice.

Více od autora

Jan Blahoslav

Jan Blahoslav byl kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec, pedagog a představitel domácího reformačně orientovaného humanismu. V písemném styku užíval příležitostně také řecké nebo polatinštěné formy svého jména: Apteryx , nebo Makarius, či Blasius . Byl bratrem Martina Abdona. Pocházel ze zámožné bratrské měšťanské rodiny z Přerova. První vzdělání získal na bratrských školách, nejprve se učil 7 let ve svém rodišti u kněze Jana Wolfa, od roku 1540 pobýval v Prostějově u kněze Martina Michalce. Odtud byl roce 1543 vyslán na humanistické gymnázium Valentina Friedlanda-Trozendorfa do slezského Goldbergu. Po ročním studiu se odebral zpět na Moravu, ale vzápětí pokračoval od roku 1544 na univerzitě ve Vitemberku. Zde jej nejvíce ovlivnil Philipp Melanchthon a jeho reformačně-humanistický vzdělávací koncept, kterému zůstal věrný po celý život. V pozdějších letech Blahoslav vzpomínal i na návštěvy bohoslužeb s kázáním Martina Luthera. Po ročním pobytu ve Vitemberku se Blahoslav navrátil do Prostějova, kde pomáhal s výukou na bratrské škole, jak odpovídalo kariéře budoucího duchovního. V červenci 1548 byl vyslán jako pomocník biskupa Jana Černého do Mladé Boleslavi. Odtud se před velikonocemi 1549 odebral na další studia do východopruského Královce, avšak velmi brzo musel město kvůli morové epidemii opustit a krátký čas pobýval v Gilgenburgu u biskupa bratrských exilových sborů Macha Sionského. Ještě v říjnu 1549 byl odtud vyslán na svá poslední studia do Basileje, významného centra dobové vzdělanosti. Dostalo se mu zde péče v domě humanistického vzdělance Zikmunda Hrubého z Jelení. Po několika měsících však vážně onemocněl a na sklonku jara 1551 se navrátil zpět do Prostějova, kde nastoupil na místo správce bratrské školy. V roce 1552 však opět odešel do Mladé Boleslavi, kde působil dalších pět let. Léta strávená v Mladé Boleslavi naplnil...

Více od autora