Dobrica Čosič
Čas smrti : Díl 1-4

1981 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Obsažené svazky:

Čas smrti 1981 1 (358 s., 1. vyd.)
Čas smrti 1981 2 (463 s., 1. vyd.)
Čas smrti 1982 3 (514 s., 1. vyd.)
Čas smrti 1983 4 (579 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 2. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	579 + 358 + 514 + 463
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Ján Siracký, František Lipka
Edice:	Vavrín
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	16. 4. 2026 16:2
Číslo položky:	1705255

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora