Dobrica Čosič
Slunce je daleko

1956 | Nakladatelství Naše vojsko

Na osudech jednoho partyzánského oddílu je vylíčena celá situace jugoslávského partyzánského hnutí za poslední války. Autor se nesnaží partyzány heroisovat. Naopak věrohodně ukazuje, jak zesílené obtíže, vyhlazovací akce nacistů, hlad a vypálení většiny pohorských srbských vesnic rozleptávají jednotu hnutí. V určitém o…bdobí se projevují náznaky demoralisace, názory vedení se nebezpečně různí. Jedna část velitelů dokonce chce dočasně jednotku rozpustit. Ale politický komisař Pavel prosazuje přechod oddílu do jiného kraje, i když je nucen dát zastřelit svého přítele. Přes velké ztráty se jednotka stmeluje a s ní se dostavuje nezvratné přesvědčení o konečném vítězství. Na osudech jednoho partyzánského oddílu je vylíčena celá situace jugoslávského partyzánského hnutí za poslední války. Autor se nesnaží partyzány heroisovat. Naopak věrohodně ukazuje, jak zesílené obtí…že, vyhlazovací akce nacistů, hlad a vypálení většiny pohorských srbských vesnic rozleptávají jednotu hnutí. V určitém období se projevují náznaky demoralisace, názory vedení se nebezpečně různí. Jedna část velitelů dokonce chce dočasně jednotku rozpustit. Ale politický komisař Pavel prosazuje přechod oddílu do jiného kraje, i když je nucen dát zastřelit svého přítele. Přes velké ztráty se jednotka stmeluje a s ní se dostavuje nezvratné přesvědčení o konečném vítězství.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	337
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vladimír Togner
Edice:	165. svazek ed. 165. svazek ed. Štít
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2026 11:35
Číslo položky:	1604888

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora