Dobrica Čosič
Čas smrti : 3

1982 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Ćosić zavŕšil prvé dva zvazky svojej monumentálnej románovej epopeje rokom 1914. Srbská armáda zvíťazila na Suvobore a za dva týždne vyhnala rakúsko-uhorské vojsko z celého územia Srbska. Víťazi sa však ocitli zoči-voči novému nepriateľovi: hospodárskemu rozvratu krajiny. Kalvária srbského národa nekončí - čakajú ho hl…ad a epidémia škvrnitého týfu, ktorú sa podarilo potlačiť koncom jari 1915. Na jeseň toho istého roku začala sa Mackensenova ofenzíva a po dobytí Belehradu nepriateľom ustupuje srbská armáda spolu s civilným obyvateľstvom do Albánska a Grécka.
Ćosićovi hrdinovia, ktorých sme opustili začiatkom oneskorenej jari r. 1915, prežívajú popri tejto azda najťažšej dejinnej skúške srbského národa i svoje osobné tragédie, chvíle skromného šťastia, bojujú svoje vnútorné zápasy. Ak prežijú, vyjdu z tohto času smrti, ľudskej bolesti a biedy nezlomení?
Svojim Časom smrti prekonal Ćosić hlboko ku koreňom zmyslu dejín srbského národa a prekonal všetko, čo bolo dosiaľ povedané o jeho osude a úlohe, ktorú zohral v prvej svetovej vojne. Ćosić zavŕšil prvé dva zvazky svojej monumentálnej románovej epopeje rokom 1914. Srbská armáda zvíťazila na Suvobore a za dva týždne vyhnala rakúsko-uhorské vojsko z celého územia Srbska. Víťazi sa vš…ak ocitli zoči-voči novému nepriateľovi: hospodárskemu rozvratu krajiny. Kalvária srbského národa nekončí - čakajú ho hlad a epidémia škvrnitého týfu, ktorú sa podarilo potlačiť koncom jari 1915. Na jeseň toho istého roku začala sa Mackensenova ofenzíva a po dobytí Belehradu nepriateľom ustupuje srbská armáda spolu s civilným obyvateľstvom do Albánska a Grécka.
Ćosićovi hrdinovia, ktorých sme opustili začiatkom oneskorenej jari r. 1915, prežívajú popri tejto azda najťažšej dejinnej skúške srbského národa i svoje osobné tragédie, chvíle skromného šťastia, bojujú svoje vnútorné zápasy. Ak prežijú, vyjdu z tohto času smrti, ľudskej bolesti a biedy nezlomení?
Svojim Časom smrti prekonal Ćosić hlboko ku koreňom zmyslu dejín srbského národa a prekonal všetko, čo bolo dosiaľ povedané o jeho osude a úlohe, ktorú zohral v prvej svetovej vojne.

Součástí souboru:

Čas smrti 1981 (4 sv. (358; 463; 514; 579 s.), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	514
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	František Lipka
Edice:	Vavrín
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora