Anna Benešová, Marie Šalková, Richard Repka, Erna Haraksimová
Angličtina pro střední školy : Díl 1-2

1990 | Státní pedagogické nakladatelství

Obsažené svazky:

Angličtina 1, pro 1. ročník středních škol 1990 (190 s., 4. vyd.)
Angličtina 2, pro 2. ročník středních škol 1990 (191 s., 3. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)	79 Kč
	Stav Dobrý Lepené desky, nevyplněné, nepopsané	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná
Počet stran:	190 + 191
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8004249078
ISBN:	9788004249076
Edice:	Učebnice pro střední školy
Vydání:	4. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 16:18
Číslo položky:	1763027

O autorech

Anna Benešová

Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...

Více od autora