Anna Benešová, Marie Šalková, Richard Repka, Erna Haraksimová
Angličtina 1 : pro 1. ročník středních škol

1990 | Státní pedagogické nakladatelství

Součástí souboru:

Angličtina pro střední školy 1990 (2sv., 190 + 191, 4. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Lepené desky, nevyplněné, nepopsané

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý Lepené desky, nevyplněné, nepopsané	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, Lepené desky, nevyplněné, nepopsané
Vazba:	pevná
Počet stran:	190
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8004249078
ISBN:	9788004249076
Edice:	Učebnice pro střední školy
Vydání:	4. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 11. 2025 11:15
Číslo položky:	1468425

O autorech

Anna Benešová

Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...

Více od autora