Gramodesky
Klasická hudba
Bohuslav Martinů
Romance Z Pampelišek / Otvírání Studánek

Bohuslav Martinů: Romance Z Pampelišek / Otvírání Studánek

Bohuslav Martinů, Miloslav Bureš
Romance Z Pampelišek / Otvírání Studánek (83 2)

1983 | Vydavatelství Supraphon

Klasická hudba

A - Romance Z Pampelišek
B - Otvírání Studánek A - Romance Z Pampelišek
B - Otvírání Studánek

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

NM | NM

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 16. 2. 2026

Stav Velmi dobrý NM \| NM	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 16. 2. 2026	~~399 Kč~~ 199 Kč
Stav Velmi dobrý NM \| NM	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 16. 2. 2026	~~399 Kč~~ 199 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 16. 2. 2026	99 Kč

O knize

Stav:	NM \| NM
Poznámka:	Minimum vlásečnic, obal bez opotřebení, 83/2
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	18. 5. 2022 6:52
Číslo položky:	333513

O autorech

Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů byl plodný český skladatel, který vytvořil významné dílo, včetně symfonií, komorní hudby, oper a baletních partitur. Martinů se narodil 8. prosince 1890 v Poličce a zpočátku byl ovlivněn hudebními tradicemi své vlasti, později však po pobytu v obou zemích vstřebal další vlivy francouzské a americké hudby.

Více od autora

Miloslav Bureš

Miloslav Bureš byl český hudebník a trumpetista. Byl odchovancem Vlastimila Kloce. Od roku 1958 působil plných devět let v orchestru Karla Vlacha, s nímž také nahrál své první sólové snímky. Během angažmá ve Vlachově kapele si průběžně doplňoval odborné hudební vzdělání studiem na pražské konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1966 ve třídě profesora Václava Junka. V té době už Burešovu trubku důvěrně znali posluchači rozhlasu i televizní diváci, když řada jeho instrumentálních nahrávek dosáhla nebývalé popularity, navzdory tehdy prudce stoupající oblibě vokálních sólistů. Dodnes je v živé paměti např. Burešova nahrávka Rossovy Večerky z roku 1965. Následovaly další tituly, včetně skladeb domácích autorů, inspirovaných právě Burešovým interpretačním uměním a schopností dodat jim přesvědčivého výrazu. Do této kategorie v prvé řadě patři známé Vomáčkovy Gladioly. Od přelomu let 1967/1968 účinkoval Bureš jako sólista v orchestru Berlínského rozhlasu řízeném Günterem Gollaschem. Autorita, s níž byl německými kolegy přijímán, se záhy odrazila i v pohostinském působení s dalšími tamními špičkovými tělesy, včetně orchestrů Waltera Eichenberga, Jürgena Hermanna, Siegfrieda Maie a v neposlední řadě i s vlastním studiovým ansámblem. . Burešovou zásluhou zdomácněly v tehdejší NDR mnohé české populární písničky a nejedna z jeho Instrumentálních verzí tuzemských hitů připravila půdu pro pozdější spontánní přijetí jejich původních interpretů německými posluchači . Současně s touto činností využil Bureš každé příležitosti k účinkování doma, pravidelně se např. zúčastňoval nahrávání a koncertů interjazzového tělesa. V roce 1974 stál Bureš u zrodu Orchestru Čs. televize, v němž působil jako sólista až do své předčasné smrti. Vedle už zmíněné Kanasty nahrál v Supraphonu další samostatná alba Serenády pro tr...

Více od autora