Všichni Autoři a témata

Dana Holečková (1)

Dana Holečková se narodila v roce 1957 ve Slaném. Po maturitě na zdejším gymnáziu studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy - obor systematika a ekologie obratlovců - specializace savci. Tématem diplomové práce Dany Holečkové byli netopýři velcí. Pracovní zkušenosti RNDr. Dany Holečkové jsou velmi pestré; od pokladní v kině Flora v Praze, přes asistentku produkce v Československé televizi a vedoucí přírodovědného oddělení domu dětí a mládeže až k působení v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Do zoologické zahrady Dana Holečková nastupuje v roce 1984 nejprve jako zootechnik a zoolog šelem a primátů, později šelem, slonů a nosorožců. V letech 1998-2005 byla RNDr. Dana Holečková členkou ústřední komise na ochranu zvířat při Ministerstvu zemědělství a předsedou výboru pro ochranu volně žijících zvířat. Od srpna roku 1996 je Dana Holečková ředitelkou Zoologické zahrady ve Dvoře Králové a dnes také členem rady Unie českých a slovenských zoologických zahrad.

Antonín Heveroch (1)

Antonín Heveroch byl český psychiatr a neurolog. Narodil se v Minicích , dcerou pražského uzenáře a soukromníka Jana Cirkla a jeho manželky Anny rozené Staré. Zemřel bezdětný. Pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze, na jeho hrobě je socha ženy od sochaře a přítele Jaroslava Horejce . Do praxe vstoupil jako praktický lékař ve Všeobecné zemské nemocnici v Praze na Karlově náměstí. Odtud přešel roku 1899 na místo sekundárního lékaře do ústavu choromyslných v Kateřinkách. Téhož roku 1899 se habilitoval z psychiatrie a neurologie, roku 1906 se stal mimořádným profesorem, roku 1921 řádným profesorem na lékařské fakultě Karlovy Univerzity. V roce 1908 zřídil a vedl ústav pro epileptiky v Praze Libni v původně viniční usedlosti Malovaný lis . Roku 1919 se stal vrchním ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Byl mj. členem Československé akademie věd a umění, Akademie práce, Státní zdravotnické rady. Byl také místopředsedou Společnosti Národního divadla . Ve více než 100 původních pracích a článků se věnoval různorodým tématům: afázie a agnózie, jak si uvědomujeme jsoucno, o představách slov, o životním rytmu a jeho poruchách, o intuici, o ztrátě uvědomění svých citů, o vztahovačnosti a problému kauzality, o podvržených a vyzrazených myšlenkách, o obsesích, o bludu, o halucinacích u liliputů, o mrákotných stavech, o duši davu, o dětech chorobně lhavých, o dětech neposedných, o zločinech školní mládeže, o báchorkác...

Bohumil Lhotský (1)

Práce z oboru zubního lékařství.

Pavel Poláček (1)

Narozen 13.6.1938 v Praze. Ing., CSc., autor publikací o zemědělství, zahraničním obchodu, mezinárodních vztazích a Evropské unii.

Irena Laris (1)

Polská autorka knih pro děti.

Jaroslav Pasovský (1)

Jaroslav Šimánek byl profesor češtiny a francouzštiny, původně vyučoval na Obchodní akademii v Hořicích v Podkrkonoší. V Berouně od roku 1924 do roku 1950. Pod pseud. Jaroslav Pasovský vydal množství básní, povídek, novel a románů , psal i divadelní hry. Po pečlivé přípravě vydal v roce 1935 životopis K. H. Mácha. Po válce vyšel jeho vrcholný román o J. A. Komenském Bouře a duha. Pod pseudonymem Kamil Daneš od počátku 50. let psal i rozmarné verše. Společnosti se ale spíše stranil, byl samotářem.

Jack M Broughton (1)

Jolana Macková (1)

Narozena 8. 3. 1970. Zakladatelka, majitelka a principálka Divadélka Koloběžka v Nymburce. Autorka publikace pro děti. Spoluautorka vzpomínkové publikace na lidické děti.

Zdeněk Roller (1)

Zlatá stuha 2001 Cena za literaturu faktu pro pubescentní čtenáře Edice Svět zvířat

Antonio Gramsci (1)

Antonio Gramsci byl italský politik, publicista a marxistický filosof. Jako zakládající člen a vedle Amadea Bordigy, kterého vystřídal ve vedení, nejvýraznější osobnost Komunistické strany Itálie 20. let 20. století, byl dlouhodobě vězněn Mussoliniho fašistickým režimem. Ve svých pracích se zaměřil na analýzu kulturní a politické dominance, je proslulý svou koncepcí kulturní hegemonie jakožto prostředku udržování moci v kapitalistické společnosti. Patří k nejvýraznějším osobnostem marxistického myšlení. Gramsci se narodil v Ales na Sardinii . Byl čtvrté ze sedmi dětí nižšího úředníka Francesca Gramsci. Rodinné jméno odkazuje nejspíš k městu Gramsh v Albánii. Otcovy finanční problémy nutily rodinu k neustálému stěhování po Sardinii, až se konečně usadila v Ghilarze. V r. 1898 byl otec v pochybném procesu odsouzen za zpronevěru a uvězněn, což v rodině prohloubilo již tak značnou chudobu a donutilo malého Antonia opustit školu a vydělávat příležitostnou prací. To trvalo až do otcova propuštění v r. 1904. V dětství prodělal Antonio několik zdravotních potíží, z nichž nejhorším bylo poranění páteře, které vedlo k omezení růstu a shrbení postavy. Zdravotní potíže pak provázely Gramsciho po celý jeho život. Druhý stupeň školy dokončil Gramsci v Cagliari, kde bydlel se svým starším bratrem Gennarem. Ačkoli ten se stal jako bývalý voják militantním socialistou, Antoniovy sympatie měl v tehdy spíše sardinský nacionalismus jako odpověď na zbídačování místních zemědělců a horníků průmyslovým severem. Antonio Gramsci dostal v r. 1911 stipendium na Turínské univerzitě , kde se vrhl do četby a studia jazyků. Gramsci objevoval Turín v čase zvýšené industrializace, kdy fabriky jako Fiat a Lancia proletarizovaly příchozí z chudých zemědělských regionů, na vzestupu byly dělnické odbory a na obzoru první sociální bouře. Gr...

Lubomír Nemeškal (1)

Narozen 10. 1. 1927 v Banské Bystrici , zemřel 6.10.2002 v Praze. PhDr. CSc., historik a numismatik, práce z oboru.

Toralf Staud (1)

Toralf Staud vystudoval žurnalistiku a filosofii. V letech 1998-2006 působil jako politický redaktor a dopisovatel deníku Zeit. Dnes je autorem na volné noze, mimo jiné píše pro Greenpeace Magazin.

Nick Reimer (1)

Nick Reimer, diplomovaný inženýr se zaměřením na problematiku energetiky, pracuje jako ekonomický redaktor deníku Taz v Berlíně.

Stanislav Havlíček (1)

Stanislav Havlíček je český farmaceut a účastník misí Lékařů bez hranic, v letech 2007–2011 prezident a v 2011–2012 viceprezident České lékárnické komory, jejíhož představenstva je dosud členem. V roce 2011 zastával funkci viceprezidenta Svazu lékárníků Evropské unie. Vystudoval obor všeobecná farmacie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové . Na stejné fakultě obhájil v roce 2009 rigorózní práci a získal titul doktor farmacie. Po promoci pracoval pro farmaceutickou firmu KRKA a následně jako lékárník asistent ve veřejné lékárně v Přešticích a nemocniční lékárně ve Stodu. V roce 2016 vyjel do Jižního Súdánu na svou první půlroční misi s mezinárodní humanitární a zdravotnickou organizací Lékaři bez hranic. Na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor v projektu zaměřeném na pomoc Rohingům. Třetí mise jej zavedla v roce 2019 do Jemenu, do lékárny v traumacentru v přístavu Mokka.

Cyril Zálešák (1)

Cyril Zálešák byl slovenský choreograf, hudebník a folklorista. Zkoumal slovenské lidové tance a vydal několik metodických příruček a sborníků. V díle Opisovanie ľudových tancov vytvořil systém názvosloví pro popis tanců. Jako choreograf a vedoucí působil 25 let ve folklorním souboru Technik. Režíroval několik scénických programů na folklorních festivalech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyril Zálešák na slovenské Wikipedii.

Nikolaj Leonidovič Glinka (1)

Ruský chemik, autor učebnic chemie.

Jindřich Fritz (1)

Narozen 15.6.1912, zemřel 1984. Dr., šachista, literatura z oboru.

Peter Barnes (1)

Britský dramatik a scénárista.

Harald Steffahn (1)

Harald Stefahn se narodil roku 1930 v Berlíně. V letech 1949-1951 byl volontérem u jednoho hamburského deníku. V letech 1951-59 studoval dějiny a politické vědy v Hamburku a Berlíne, poté byl promován doktorem filozofie. Opět se věnoval žurnalistike, působil v: "Spiehel"-archiv, Deutsche Presse-Agentur, "Die Zeit". Od roku 1975 je novinářem a spisovatelem na volné noze.

Šárka Pitrová (1)

Narozena 18. 12. 1947 v Praze. Doc. MUDr., CSc., oční lékařka, předseda České oftalmologické společnosti. Od roku 1997 v Privátní oční klinice JL. Práce z oboru.

Norbert Dokoupil (1)

Slovenský autor prací z oboru akvaristiky.

Miroslav Wanek (1)

Miroslav Wanek je český textař, básník, skladatel, hudebník, pedagog. V roce 1981 založil jednu z prvních českých punkových skupin FPB. V roce 1985 přišel do skupiny Už jsme doma, které vtiskl svůj způsob práce a díky svým kontaktům s Jazzovou sekcí ji uvedl na českou a později i na evropskou a světovou scénu. Během 35 let existence této skupiny objeli Už jsme doma více než 40 zemí a odehráli téměř 3000 koncertů, natočili 8 řadových alb, několik DVD, jejich skladby jsou na mnoha desítkách kompilací po celém světě. Hudba Miroslava Waneka se objevila i v několika filmech, např. Fimfárum nebo Kouzelný zvon , Knoflíkáři . Za hudbu k filmu Fimfárum byl Miroslav Wanek nominován na Českého lva. Je autorem hudby k večerníčkovskému seriálu Krysáci , který produkovala Česká televize. V roce 2010 vydal básnickou poému Máj a v roce 2012 knihu Výlov šuplíka , obsahující 6 rozsáhlých rozhovorů, téměř kompletní textařskou tvorbu, velmi podrobnou diskografii a bibliografii a také více než 150 archivních fotografií. V letech 2004–2012 působil jako pedagog na Vyšší odborné škole filmové ve Zlíně a na Universitě Tomáše Bati tamtéž. Od roku 2008 do roku 2013 učil na FAMU v Praze. Je ženatý, má 4 děti – Jakuba Čermáka , Anežku Wanekovou , Lucii Wanekovou a Antonína Waneka , a vnučku Agátu Čermákovou .

Odolen Smékal (1)

Odolen Smékal - - lingvista a literární historik, indolog, překladatel a básník. Syn učitele. Vystudoval reálné gymnázium v Kroměříži a hindštinu a španělštinu na FF UK . Po dvouleté prezenční vojenské službě se na FF UK vrátil a věnoval se zde indologii, zprvu jako asistent, od 1957 jako odborný asistent . 1990 se habilitoval prací Slovesné vazby v hindštině a byl jmenován docentem. Od 1991 byl lektorem češtiny na univerzitě v indickém Dillí. 1992 pak vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a 1993–1996 působil v Novém Dillí jako první velvyslanec České republiky s akreditací pro Indii, Nepál, Srí Lanku, Bangladéš a Maledivy. 1979 byl vyznamenán indickou vládou za zásluhy o rozvoj a propagaci hindštiny, jako velvyslanec obdržel vyznamenání od nepálského krále a získal čestný doktorát na univerzitě v Hardváru a Kángrí . Po návratu do Prahy se věnoval literární činnosti. Publikoval v časopise Nový Orient a v Indii hindsky v řadě předních literárních časopisů: Dharmjug,Amar udžálá, Gaganáňčal, Sáptahik Hindustán, Bhášá, Kádambarí, Rádžbhášá aj. V indické televizi jednak recitoval v řadě literárních pořadů své verše, jednak pro ni připravil několik pořadů o České republice. V českém prostředí se Smékal prezentoval především ligvistickými pracemi věnovanými hindštině a studiemi o literatuře psané hindsky i v některých dalších asijských jazycích. Přispěl do skriptLiteratury jihovýchodní Asie a hindské problematice jsou věnovany také anglicky publikované literárněvědné studie A Contribution to the Study of the Hindi Village Novel , On the Question in Periodisation of Modern Hindi Literature a Notes on the Conception of Tradit...

Karel Viktora (1)

Narozen 19. 11. 1882 v Bělé u Ledče nad Sázavou, zemřel 6. 11. 1963 v Praze. Odborový předák, novinář, práce ze sklářství.

F Anstey (1)

Toto jméno bylo ve skutečnosti pseudonymem Thomase Anstey Guthrieho a je výsledkem sazečovy chyby. Ten nebohý muž špatně přečetl podpis „T. Anstey“, ale autor se svou typickou dobromyslností chybu přehlédl a rozhodl se, že bude chybné jméno nadále používat k podpisu svých děl. Anstey se měl původně stát právníkem, avšak dosáhl svým prvním románem Vice-Versa takového úspěchu, že se této kariéry vzdal a soustředil se na psaní fantastických povídek. Řada z nich se objevila v Punchi a v dalších předních časopisech viktoriánské éry. Proslul jako novátor humoristické fantastiky. K dalším jeho význačným dílům jsou řazeny romány a Fallen Idol a The Brass Bottle , ale i několik sbírek povídek – např. Humour and Fantasy . Když v roce 1915 nečekaně upustil od psaní beletrie a pustil se do překládání Molièrových her pro londýnskou scénu, doznala jeho proslulost jistého poklesu. Teprve když se jeho díla chopil filmový a televizní průmysl, byl jeho přínos humorné fantasy náležitě oceněn.

Dimitrij Ivanovič Blochincev (1)

Dimitrij Ivanovič Blochincev — byl ruský sovětský fyzik, doktor fyzikálně-matematických věd , jedne ze zakladatelů Fyzikálně-energetického ústavu A. I. Lejpunského a Spojeného ústavu jaderných výzkumů, prezident Mezinárodního svazu teoretické a praktické fyziky.

Sidor Artemovič Kovpak (1)

Sydir Artěmovyč Kovpak byl jeden z nejvýznamnějších velitelů sovětských partyzánů během druhé světové války, důležitý člen komunistické strany na Ukrajině a dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu. Kovpak se narodil 7. června 1887 v obci Kotelva na Ukrajině v chudé rolnické rodině. Prožil nelehké dětství. V deseti letech jej rodiče poslali pracovat do místního obchodu s potravinami, kde musel dělat nejtěžší práce. V roce 1905 nastoupil k vojenské službě v carské armádě. Po jejím ukončení pracoval v Saratově v říčním přístavu a tramvajové vozovně jako dělník. Po vypuknutí první světové války v červenci 1914 byl znovu povolán do armády. V roce 1915 získal první Svatojiřský kříž . Osobně mu jej udělil sám car Mikuláš II.. V roce 1916 byl přiřazen ke 186. Aslandužskému pěšímu pluku, se kterým se zúčastnil Brusilovovy ofenzívy. Byl nasazen jako průzkumník a prokázal hrdinství, za které byl vyznamenán Svatojiřským křížem a Svatojiřskou medailí . Po převratu v Rusku se v roce 1919 přidal k bolševikům a vstoupil do KSR. Během občanské války vedl partyzánské oddíly na Ukrajině proti německým a rakousko-uherským okupačním vojskům a poté i proti Bělogvardějcům. Po válce se stal předsedou oblastního sovětu v městě Putyvl. Během stalinských čistek v komunistické straně hrozilo Kovpakovi zatčení, ale byl včas varován. Utekl a musel se nějaký čas skrývat. Bezprostředně po okupaci Ukrajiny Němci za druhé světové války Kovpak odešel do lesů u Putyvlu a stal se velitelem místních partyzánů. Kovpakův oddíl postupně rostl do velkých rozměrů a díky materiální podpoře ze Sovětského svazu se mohl pouštět do odvážnějších akcí. Šlo především o tzv. Stalinský výpad a později Karpatský výpad . Kovpak byl velmi respektovaným velitelem. Partyzánský velitel Dmitrij Medvěděv uvádí, že ...

Bohumil Sieber (1)

Victor Thaddeus (1)

Americký prozaik irského původu, autor historických biografií a povídek.

Gustav Weiß (1)

Narozen 24.6.1922 v Bratislavě. Německý výtvarník, keramik, autor prací o dějinách a technikách keramiky.

Karel Exler (1)

Karel Exler byl český entomolog žijící v Přerově. Zabýval se sběrem a studiem motýlů, o kterých zpracoval příručku především pro učitele, žáky středních škol a sběratele motýlů, v jeho době velice ceněnou.

Marcela Kašpárková (1)

Několik let pracovala jako sekretářka ve výzkumném ústavu a s redakcemi spolupracovala pouze externě. Po listopadu 1989 nastoupila do Lidové demokracie, kde působila jako vedoucí přílohy. Od roku 1993 je redaktorkou Magazínu Dnes.

Peter Vilhelm Glob (1)

Dánský archeolog a ředitel muzea.

Semen Isakovič Selešnikov (1)

Ruský autor populárně vědeckých výkladů z různých oborů.

Gérard Grée (1)

Francouzský autor a ilustrátor knih pro děti.

Klára Bartoníčková (1)

Narozena 1981. Mgr., právnička, autorka prací z oblasti práva a společenských věd.

Josef Kovalčuk (1)

Josef Kovalčuk byl český divadelní dramaturg, scenárista a pedagog. Vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a dramaturgii na DAMU v Praze. V roce 1974 v Prostějově spoluzakládal HaDivadlo, ve kterém působil i po jeho přesídlení do Brna jako dramaturg, a to až do roku 1996. V roce 1990 byl krátce poslancem ČNR, kam byl zvolen v rámci procesu kooptací jako bezpartijní poslanec. Podílel se rozhodující měrou na znovuvybudování Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v letech 1990 až 1996 byl jejím děkanem. V roce 1996 se stal dramaturgem činohry Národního divadla v Praze a v letech 1997 až 2002 byl jejím uměleckým šéfem. V letech 2002 do roku 2008 byl znovu děkanem Divadelní fakulty JAMU. V roce 2002 byl jmenován profesorem. Od roku 2009 působil jako dramaturg Divadla Husa na provázku. Je autorem či spoluautorem řady scénářů a studií.

Josef Rohan (1)

Narozen 1.3.1896 v Praze, zemřel v březnu 1964 v Kostelci nad Orlicí. Akademický malíř, básník.

Jan Vaněk (4)

Jan Vaněk byl český a československý politik a poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Absolvoval studium práv na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1918 byl členem sociální demokracie. Od roku 1921 do roku 1938 pracoval jako zahraničně politický redaktor deníku Právo lidu. Za druhé světové války působil v domácím odboji. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946. Působil jako novinář a překladatel, v letech 1945–1948 byl šéfredaktorem ústředního deníku sociální demokracie Právo lidu a členem ústředního výkonného výboru i představenstva strany. Od roku 1948 pracoval v tiskovém odboru ministerstva zahraničních věcí. Byl aktivní jako překladatel. Z francouzštiny překládal díla autorů jako Honoré de Balzac nebo Guy de Maupassant, z němčiny práce Ernsta Tollera. Překládal i ze španělštiny.

Michael J Benton (2)

Marcela Žáková (1)

Mgr., pedagožka, věnuje se Montessori pedagogice.

Tiberio Faraci (1)

Italský duchovní učitel a léčitel. Tiberio Faraci je tvůrcem programu Začni sám od sebe, který aplikuje ve svých centrech v Miláně a Luganu. Osobním růstem a filantropií se zabývá od mládí a několik desítek let působí v mnoha různých organizacích, majících společného jmenovatele: pomoc lidem, kteří se octli v obtížných životních situacích. Je profesionálním léčitelem těla a duše pomocí metody rebirthing, která přináší obrodu mysli, a působí jako trenér osobního růstu, certifikovaný řadou světových organizací a uznávaný v západním světě.

Anna Volfová (1)

Středoškolská profesorka, zabývá se technologií přípravy pokrmů. Autorka učebnic o gastronomii.

Petr Soukup (1)

Narozen 22.2.1943 v Praze. Ing., CSc., ekonom, vysokoškolský pedagog, práce z teorie hospodářské politiky.

Josef Pitlík (1)

Uspořádával vtipy pro sérii Anektody.

Vlasta Prokešová (1)

Narozena 8.3.1922 v Opočně. Lékárenská laborantka, prozaička, básnířka.

Edwin Balmer (1)

Edwin Baumer se narodil v Chicagu 26.07.1883 a studoval na Northwestern University a Harvardu. Novinář a spisovatel. Autor science fiction a mystery. Mladší bratr Williama Briggse MacHarga.

Joachim Scholl (1)

Německý literární kritik a publicista, původně literární redaktor.

Hana Mrázová (2)

Mgr., autorka materiálů o ekologické výchově, literatura pro mládež, překlady z angličtiny.

Rebecca Coleman (1)

Britská socioložka a vysokoškolská pedagožka.

Irene Dische (1)

Dcera židovských uprchlíků, vědece a lékařky . Narodila se a vyrůstal ve Washingtonu Heights v New Yorku. Jako teenager utekla režimu jejího nevlastního otce Siga. Skončila v Libyi během revoluce Col Kaddáfího. Odtud odcestovala do Keni, kde pracovala pro známého paleontologa Louis Leakey. Vrátila se do Spojených států v roce 1972. Zpátky v její domovské zemi, studovala na Harvardské univerzitě, obor literatura a antropologie. Po ukončení studia pracoval jako novinářka na volné noze, publikuje v The New Yorker a The Nation. Na začátku roku 1980 do Berlína v Německu. V současnosti svůj čas rozděluje mezi Berlínem a New Yorkem. Je vdaná za právníka Nicolas Beckera, a má dvě děti, Emmu a Leonarda.

Syrie James (1)

Syrie James je autorkou knih a scénáristkou. Narodila se v Poughkeepsie ve státě New York, dva roky během dětství bydlela ve Francii a většinu života prožila v Kalifornii. Po úspěšné kariéře v Hollywoodu, kde prodala 19 svých scénářů a televizních inscenací, se uchýlila k dráze spisovatelky a zaznamenala úspěch hned svým prvním dílem, jímž jsou Ztracené memoáry Jane Austenové. Jak je už zřejmé, Syrie je velikou příznivkyní literatury 19.století. Jejími nejoblíbenějšími autorkami jsou Charlotte Brontëová a Jane Austenová. Kromě zmíněných memoárů J.Austenové napsala také Tajné deníky Charlotte Brontëové a Tajné zápisky Miny Harkerové. Syrie James žije se svým manželem, láskou z vysoké školy, Billem Jamesem, s nímž vychovala dva syny, Jeffa a Ryana.

Marg Meikle (1)

Autorka časopiseckých článků.

Anne Enright (1)

Anne Teresa Enrightová je irská spisovatelka. Ve svých prózách se zaměřuje na život žen, hlásí se také k feminismu. Je rovněž známa svými silně proimigračními a multikulturalistickými postoji. V roce 2007 získala Man Bookerovu cenu za román Shledání . Vystudovala filozofii a angličtinu na Trinity College v Dublinu a tvůrčí psaní na University of East Anglia . Poté pracovala pro irskou veřejnoprávní televizi, od roku 1993 se věnuje jen literatuře. Dlouhodobě se potýká s depresí. Její sloupky vycházejí mj. v denících The Guardian, The Irish Times a The New York Times.

Atiq Rahimi (1)

Atík Rahímí, angl. Atiq Rahimi je francouzský spisovatel afghánského původu a filmový dokumentarista, v roce 2008 oceněný Goncourtovou cenou, nejvýznamnějším francouzským literárním oceněním. Narodil se v Kábulu do rodiny státního úředníka. Zde navštěvoval francouzské lyceum Lycee Isteqlal, poté vystudoval francouzskou literaturu na kábulské univerzitě. Po Sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 uprchl do Pákistánu, kde žil jeden rok, a poté mu byl udělen politický azyl ve Francii. Na pařížské Sorbonně získal doktorát z literatury. Poté natočil sedm dokumentárních filmů a několik dalších komerčních snímků pro francouzskou televizi. Na konci 90. let se začal věnovat psaní a na přelomu milénia vydal svou knižní prvotinu Země a popel , která se stala bestsellerem v Evropě a Jižní Americe. Film vzniklý na základě románu, režírovaný autorem, byl v roce 2004 oceněn Prix du Regard vers l'Avenir na Filmovém festivalu v Cannes. Snímek na různých festivalech a přehlídkách získal dvacet pět cen. V listopadu 2008 obdržel prestižní literární Goncourtovu cenu za román Kámen trpělivosti . Jedná se o jeho čtvrtou knihu, ale první, která byla napsána ve francouzštině. První tři jsou psány v afghánské perštině. V roce 2002 se vrátil do rodného Afghánistánu a stal se poradcem u tamní největší mediální skupiny Moby Group, v jejímž rámci se podílí na vzniku pořadů z rodné země. Podílel se také na výchově nové generace afghánských filmařů a režisérů. Je autorem první afghánské mýdlové opery „Raz ha een Khana“ , která získala v říjnu 2008 Zvláštní cenu na udílení Drama Awards v Soulu. Má dvojí státní občanství afghánské a francouzské. Žije střídavě v Paříži a Kábulu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atiq Rahimi na anglické Wikipedii....

Norma Procházková (1)

Ilustrátorka knih o rekonstrukcích bytů a domů.

Jaroslav Hejzlar (1)

Narozen 1957, absolvent VŠZ, žije a pracuje v Praze. Do roku 1997 fotoreportér ČTK, od té doby působí jako samostatný fotograf. Je dlouholetým fotografickým spolupracovníkem mnoha periodik, vydavatelství, reklamních agentur a firem, je spoluautorem řady knižních publikací, katalogů, tématických edic a kalendářů. Profesionální práci na zakázku se snaží spojit se zábavou, koníčkem a volnou tvorbou dohromady a potápění spojené s cestováním považuje za naprosto ideální kombinaci k dosažení tohoto cíle.

François Bost (1)

Francouzský doktor geografie, vysokoškolský učitel.

Alena Řezníčková (1)

PhD., publicistka v oblasti životního stylu, autorka příruček o bytovém vybavení.

Udo Wupperfeld (1)

Německý ekonom, zaměřený zejména na marketing.