Maria Cebotari byla moldavsko-rumunská operní pěvkyně, sopranistka a herečka, která se stala jednou z největších hvězd německé opery 30. a 40. let 20. století. Beniamino Gigli ji označil za jeden z největších ženských hlasů, jaký kdy slyšel. Richard Strauss ji popsal jako „nejlepší univerzálku na evropské scéně". Herbert von Karajan během rozhovoru pro BBC desetiletí po její smrti prohlásil, že byla největší Madame Butterfly, jakou kdy viděl. Vystudovala zpěv na Kišiněvské konzervatoři. V roce 1929 nastoupila do Moskevské umělecké divadelní společnosti jako herečka. Brzy se provdala za vedoucího této společnosti, hraběte Alexandra Virubova. Když se společnost přestěhovala do Berlína, studovala tam tři měsíce zpěv u Oskara Daniela a debutovala 15. března 1931 v roli Mimi v Pucciniho Bohémě v drážďanské Semperova opeře. Bruno Walter ji pak pozval na Salcburský festival, kde zpívala part Eurikdiky z Gluckově opery Orfeus a Eurydika. V roce 1935 zpívala roli Aminty ve světové premiéře opery Mlčenlivá žena Richarda Strausse pod vedením Karla Böhma v drážďanské opeře. Strauss jí pak doporučil, aby se přestěhovala do Berlína. V roce 1936 nastoupila do Berlínské státní opery, kde byla primadonou až do roku 1946. Zpívala Susannu ve Figarově svatbě, Zerlinu v Don Giovannim nebo Sophii v Růžovém kavalírovi. Se souborem drážďanské opery vystoupila i v Covent Garden v Londýně, ve Vídeňské státní opeře či v La Scale v Miláně. V roce 1938 se rozvedla s hrabětem Virubovem a provdala se za rakouského herce Gustava Diessla, se kterým měla dva syny. V roce 1946 opustila Berlín a nastoupila do Vídeňské státní opery. Zpívala zde titulní roli v Salome, Donnu Annu v Donu Giovannim nebo hraběnku Almavivu ve Figarově svatbě. Její manžel Gustav Diessl zemřel na infarkt 20. března 1948. Ona ho dlouho nepřežila. Již během představení Figarovy svatby v La Scale počátkem roku 1949 trpěla silnými bolestmi. Lékaři to...