Leoš Janáček byl český hudební skladatel, hudební teoretik, folklorista, publicista a pedagog, který se stal významnou osobností světové vážné hudby konce 19. a počátku 20. století. Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech na Moravě, tehdy součásti rakouského císařství, a již v raném věku se u něj projevila vášeň pro hudbu. Je známý svým jedinečným hudebním stylem, který zahrnuje moravské a slovanské lidové vlivy do moderního, originálního idiomu.

Orchestr Národního divadla je prestižní hudební těleso se sídlem v Praze. Je spojen s Národním divadlem, jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice, která slouží jako scéna pro operní, baletní a činoherní představení. Orchestr hraje klíčovou roli při operních představeních divadla a má bohatou historii, která sahá až do 19. století. V průběhu let se v jeho čele vystřídala řada významných dirigentů a hrál pod taktovkou hostujících dirigentů z celého světa.

Bohumil Gregor byl český dirigent známý svou interpretací české klasické hudby, zejména děl skladatelů jako Antonín Dvořák a Leoš Janáček. Během své kariéry Gregor spolupracoval s různými orchestry a byl uznáván pro své znalosti českého repertoáru. Jeho nahrávky Dvořákových "Slovanských tanců" a "Slovanských rapsodií" a Janáčkovy opery "Její pastorkyňa" dokládají jeho hluboké porozumění a pochopení děl těchto skladatelů. Gregorův podíl na nahrávání české klasické hudby pomohl přiblížit tyto skladby širšímu mezinárodnímu publiku a zachovat a propagovat bohaté hudební dědictví jeho vlasti. Na jeho albech se často objevuje spolupráce s významnými orchestry a sólisty, což odráží jeho schopnost dostat z hudebníků, které dirigoval, to nejlepší.