Samuil Jakovlevič Maršak
Zvířátka z klece

1980 | Nakladatelství Mladé letá

"Copak pijí velbloudi? Sklenku moštu vyloudí. Vždyť víte že v poušti těžko sehnat mošty." "Copak pijí velbloudi? Sklenku moštu vyloudí. Vždyť víte že v poušti těžko sehnat mošty."

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 7. 2026	49 Kč
	Stav Mírně opotřebená počmáraná červeným fixem, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 7. 2026	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	[12]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Dušan Grečner
Překladatel:	Jiří Václav Svoboda
Edice:	Leporelá
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	24. 6. 2026 14:49
Číslo položky:	1810793

O autorovi

Samuil Jakovlevič Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky Самуи́л Я́ковлевич Марша́к byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti. Byl rovněž překladatelem, zejména z angličtiny. Verše začal psát již jako dítě. Navštěvoval gymnázium ve Voroněži, avšak v roce 1902, v jeho patnácti letech, se rodina přestěhovala do Petrohradu, tedy mimo Zónu osídlení, v níž mohli mít ruští židé trvalé bydliště a tedy i chodit do škol. Pomohl mu však židovský filantrop se šlechtickým titulem David Günzburg, který ho představil vlivnému literárnímu kritikovi Vladimiru Vasiljeviči Stasovovi, jenž byl z dětské Maršakovi poezie tak nadšen, že mu zajistil z protižidovských opatření výjimku. Stasov také Maršaka seznámil s Maximem Gorkým a Fjodorem Šaljapinem, s nimiž se spřátelil. Když v roce 1904 Maršakovi diagnostikovali tuberkulózu, nabídl mu Gorkij, aby žil v jeho letním bytě na Jaltě, u Černého moře, kde bylo vhodnější ovzduší. V roce 1904 Maršak rovněž publikoval své první verše, a to v časopise Židovský život. V té době zastával sionistické postoje. V roce 1907 se vrátil z Jalty do Petrohradu a následně vydal řadu svých textů v populárním časopise Satyricon. Poté se podíval na Blízký východ a v roce 1912 se přestěhoval do Anglie a vystudoval zde filozofii na Londýnské univerzitě. Zamiloval se zde do anglické kultury a zvláště poezie. Vydal ještě během studií své ruské překlady básní Williama Blakea, Roberta Burnse a Williama Wordswortha. Roku 1913 navštívil experimentální školu ve Walesu, kde započal jeho velký zájem o formování dětí, zejména pak literaturou tvořenou speciálně pro ně. Krátce před první světovou válkou, v roce 1914, se vrátil do Ruska a živil se dále překládáním. K dětské literatuře ho nasměrovala práce s dětmi židovských uprchlíků z Voroněže po začátku války a také smrt jeho dcery v roce 1915. V roce 1920 se přestěhoval do Krasnodaru, kde bylo velké množství sirotčinců, plných kvůli světové i občanské válc...

Více od autora