Stanislav Kostka Neumann
Zpěvy hněvu i lásky+sp

1962 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z básnického díla zakladatele naší socialistické poezie je doplněn průvodním slovem a bohatým materiálem dokumentárním i fotografickým. Z knihy tak vyrůstá ucelená představa života a díla tvůrce, jenž sám prohlásil, že "básník a člověk jedno jsou", vždy se účastnil politického života a neúchylně bojoval za nový s…polečenský řád.
Připojena je gramofonová SP deska, na níž jsou zachyceny úryvky z knihy vzpomínek Lídy Špačkové: Takový byl - čtené Stanislavem Neumannem a básně Kameny, Karpatský bouhar, Poezie - recitované Vladimírem Šmeralem. Výbor z básnického díla zakladatele naší socialistické poezie je doplněn průvodním slovem a bohatým materiálem dokumentárním i fotografickým. Z knihy tak vyrůstá ucelená představa života a díla tvůrce…, jenž sám prohlásil, že "básník a člověk jedno jsou", vždy se účastnil politického života a neúchylně bojoval za nový společenský řád.
Připojena je gramofonová SP deska, na níž jsou zachyceny úryvky z knihy vzpomínek Lídy Špačkové: Takový byl - čtené Stanislavem Neumannem a básně Kameny, Karpatský bouhar, Poezie - recitované Vladimírem Šmeralem.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	173
Jazyk:
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Klub přátel poezie. Základní řada
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2023 13:15
Číslo položky:	543842

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora