Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Jan Pilař
Znamení stromů

Jan Pilař
Znamení stromů : verše z let 1961-1971

1975 | Nakladatelství Československý spisovatel

Svazek vznikl spojením dvou knih Krajinou pádí kůň a Žlutý list , přičemž nově komponovaný celek ponechává uspořádání obou sbírek a vypouští devět básní. Básník, bytostně spjatý s českým venkovem, pod názvem Znamení stromů, symbolizujícím nezničitelnost života, přibližuje dálky a utvrzuje současnost našeho socialistic…kého bytí. Svazek vznikl spojením dvou knih Krajinou pádí kůň a Žlutý list , přičemž nově komponovaný celek ponechává uspořádání obou sbírek a vypouští devět básní. Básník, bytostně spjatý s českým venkovem, po…d názvem Znamení stromů, symbolizujícím nezničitelnost života, přibližuje dálky a utvrzuje současnost našeho socialistického bytí.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Trnka
Edice:	Malá edice poezie, Malá edice pozie
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2026 14:1
Číslo položky:	1829514

O autorovi

Jan Pilař

Jan Pilař byl český spisovatel, básník a literární kritik, šéfredaktor Literárních listů a ředitel nakladatelství Československý spisovatel. Narodil se 9. září 1917 v jihočeské obci Stříbřec. Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1939 debutoval sbírkou básní Jabloňový sad. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu. Po návratu z koncentračního tábora zbytek války pracoval v úseku propagace agrárnického nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za Květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. Ještě v květnu 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1949-54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin . V letech 1954–1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982–89 opět jako ředitel, stal se tak jednou z opor tzv. normalizace. Od 70. let do 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980 habilitační prací Má cesta k polské poezii. V roce 1989 odešel do důchodu. Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných po...

Více od autora