Jan Noha
Kartinky

1972 | Nakladatelství Československý spisovatel

"Zůstáváš jediný, ve světě, jediný, můj domove, jemuž / píši z Rusi, kde jsem byl poprvé v životě." To jsou počáteční verše básně, již pořadatel zařadil jako úvod druhé básnické sbírky z autorovy rukopisné pozůstalosti,obsahující tvorbu z července 1964. Volné verše s přírodními a civilizačními obrazy, ve kterých jsou z…achyceny dojmy z návštěvy SSSR a ze setkání se sovětskými lidmi. "Zůstáváš jediný, ve světě, jediný, můj domove, jemuž / píši z Rusi, kde jsem byl poprvé v životě." To jsou počáteční verše básně, již pořadatel zařadil jako úvod druhé básnické sbírky z autorovy ruko…pisné pozůstalosti,obsahující tvorbu z července 1964. Volné verše s přírodními a civilizačními obrazy, ve kterých jsou zachyceny dojmy z návštěvy SSSR a ze setkání se sovětskými lidmi.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	107
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Fiala
Edice:	Malá edice poezie
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 1. 2026 11:6
Číslo položky:	1546496

O autorovi

Jan Noha

Jan Noha byl český římskokatolický duchovní. Jan Noha se narodil v roce 1894 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči a nastoupil na biskupský alumnát v Brně, kde vystudoval bohoslovectví. Následně byl v červenci roku 1917 vysvěcen na kněze. Už 1. srpna téhož roku byl jmenován kooperátorem ve farnosti u sv. Martina v Třebíči, kde působil až do roku 1921. Mezi lety 1921 a 1922 vyučoval náboženství na dívčí škole v Třebíči a následně i v Brtnici a od roku 1922 pak působil jako kaplan v Mohelně v roce 1936 se stal farářem v téže farnosti, působil také jako učitel náboženství v Mohelnu, Senoradech a Lhánicích. Během druhé světové války byly v kostele Všech Svatých v Mohelně rekvírovány zvony, za přímluvy Jana Nohy byl ponechán zvon z roku 1612. V roce 1946 inicioval opravu kostela a v roce 1951 nechal opravit i střechu kostela. V Mohelně také daroval peníze na stavbu místního kina. V roce 1928 kandidoval do obecní rady a roku 1929 byl zvolen do školní rady. Od 1. února 1949 působil také jako děkan náměšťského děkanství a o rok později byl jmenován konzervátorem Mohelenské hadcové stepi, posléze si rozdělili starání o step s malířem Svatoplukem Bobešem. V roce 1961 pak byl jmenován moravskobudějovickým arciknězem. V roce 1973 odešel z funkce děkana a o rok později pak rezignoval i na funkci mohelenského faráře. Přestěhoval se do Třebíče a následně do domova pro kněze v Moravci, kde v roce 1982 zemřel.

Více od autora