Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Zlatý jelen na pražském mostě, slepý mládenec, ...

Zlatý jelen na pražském mostě, slepý mládenec, Sibylla a jiná proroctví staročeská

4 díla v 1 svazku : Kytice z pověstí národních + Pan amanuensis na venku + Vybrané práce + Zlatý jelen na pražském mostě, slepý mládenec, Sibylla a jiná proroctví staročeská

1914 | Nakladatelství J. Otto

Obsažené svazky:

Kytice z pověstí národních 1901 (157 s.)
Zlatý jelen na pražském mostě, slepý mládenec, Sibylla a ... 1914 (148 s.)
Pan Amanuensis na venku 1915 (142 s.)
Vybrané práce 1915 (141 s.)

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 899 Kč

Stav

Dobrý

razítko

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko původního majitele, roztrhnutý a slepený titulní list	Skladem pro e-shop	449 Kč
	Stav Dobrý razítko	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Poznámka:	NEDATOVÁNO, stránkování a nakladatel odpovídá
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	157 + 148 + 142 + 141
Jazyk:	česky
Editor:	Karel Rieger
Edice:	115455, 115960, 116162, 190191. svazek ed. 115455, 115960, 116162, 190191. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 3. 2026 10:37
Číslo položky:	1647784

O autorech

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů , jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách , jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních , , která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno Erban. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel. Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně ...

Více od autora

František Jaromír Rubeš

František Jaromír Rubeš byl právník, prozaik, básník, autor humoresek, deklamovánek a divadelních her, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček. František Jaromír Rubeš pocházel se sedmi dětí sládka malého pivovaru V Čížkově. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Kolína. Gymnázium vystudoval v Německém , dnes Havlíčkově Brodě. Poté odešel do Prahy, kde začal studovat filozofii, a po dvou letech vstoupil do semináře. Příprava na kněžství mu však nevyhovovala, a tak se po odchodu stal vychovatelem, nejprve v Bystřici u Benešova a pak v Praze. Při tomto povolání studoval práva. Po jejich absolvování odešel jako syndikus do Načeradce . V roce 1850 se stal auskultantem zemského soudu v Kutné Hoře a koncem roku 1851 byl jmenován adjunktem ve Skutči. Svůj veřejný literární debut si odbyl v roce 1834 v Českých Květech. Spolu s přáteli Hajnišem a Filípkem založili humoristický časopis Paleček, který se stal základem Rubešovy tvorby, především jeho Deklamovánek. Jeho díla byla kritikou přijímána velmi dobře. Současníci jej nazývali českým Dickensem. Jeho nejslavnější dílo Pan Amanuensis na venku, aneb putování za novelou, se dočkalo zatím dvanácti vydání. Známé jsou i jeho "Deklamovánky". Už od roku 1851 trpěl zřejmě dědičnou plicní chorobou. Působil na skutečském okresním soudu jako soudní úředník. Zemřel ve Skutči 10. srpna 1853 ve věku devětatřiceti let a na tamním starém hřbitově je i pochován . Pamětní desky věnované památce Františka Jaromíra Rubeše lze najít v Načeradci, Kolíně a ve Skutči.

Více od autora