Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Jan Noha
Zlatoperý čas

Jan Noha
Zlatoperý čas

1948 | Nakladatelství Za svobodu

Sbírka pohádkově laděných veršů – v básních se objevuje země, kde panuje králka Jistota, po sedmerých cestách bloudí Pán a jeho učedníci a hovoří personifikované přírodní úkazy, ale také Město nebo postavy jako Honza či Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Sbírka pohádkově laděných veršů – v básních se objevuje země, kde panuje králka Jistota, po sedmerých cestách bloudí Pán a jeho učedníci a hovoří personifikované přírodní úkazy, ale také Město nebo po…stavy jako Honza či Dlouhý, Široký a Bystrozraký.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý PODPIS, bez obálky	Skladem pro e-shop	199 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	133 , 8 barevných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Petr Tučný
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Za svobodu, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Za svobodu. Řada VI
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 6. 2024 10:39
Číslo položky:	861235

O autorovi

Jan Noha

Jan Noha byl český římskokatolický duchovní. Jan Noha se narodil v roce 1894 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči a nastoupil na biskupský alumnát v Brně, kde vystudoval bohoslovectví. Následně byl v červenci roku 1917 vysvěcen na kněze. Už 1. srpna téhož roku byl jmenován kooperátorem ve farnosti u sv. Martina v Třebíči, kde působil až do roku 1921. Mezi lety 1921 a 1922 vyučoval náboženství na dívčí škole v Třebíči a následně i v Brtnici a od roku 1922 pak působil jako kaplan v Mohelně v roce 1936 se stal farářem v téže farnosti, působil také jako učitel náboženství v Mohelnu, Senoradech a Lhánicích. Během druhé světové války byly v kostele Všech Svatých v Mohelně rekvírovány zvony, za přímluvy Jana Nohy byl ponechán zvon z roku 1612. V roce 1946 inicioval opravu kostela a v roce 1951 nechal opravit i střechu kostela. V Mohelně také daroval peníze na stavbu místního kina. V roce 1928 kandidoval do obecní rady a roku 1929 byl zvolen do školní rady. Od 1. února 1949 působil také jako děkan náměšťského děkanství a o rok později byl jmenován konzervátorem Mohelenské hadcové stepi, posléze si rozdělili starání o step s malířem Svatoplukem Bobešem. V roce 1961 pak byl jmenován moravskobudějovickým arciknězem. V roce 1973 odešel z funkce děkana a o rok později pak rezignoval i na funkci mohelenského faráře. Přestěhoval se do Třebíče a následně do domova pro kněze v Moravci, kde v roce 1982 zemřel.

Více od autora