Knihy
Vzácné knihy
19. století
Václav Břežan
Žiwot Wiléma z Rosenberka

Václav Břežan
Žiwot Wiléma z Rosenberka

1847 | Nakladatelství Kronbergr a Řiwnáč

Vyberte kus

Stav

Dobrý

odřené hrany desek, zašlá ořízka, stránky s fleky, razítko, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý odřené hrany desek, zašlá ořízka, stránky s fleky, razítko, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Dobrý drobné flíčky na stránkách	Skladem pro e-shop	419 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, odřené hrany desek, zašlá ořízka, stránky s fleky, razítko
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	328
Jazyk:	česky
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Spisy musejní, Staročeská biblioteka, Spisů musejních, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Staročeská bibliothéka, Staročeská bibliothéka. Č. II.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2026 11:26
Číslo položky:	1604858

O autorovi

Václav Břežan

Václav Březan byl rožmberský archivář, knihovník a kronikář. Václav Březan se narodil v rodině mlynáře v Březně u Postoloprt. Absolvoval bratrskou partikulární školu v Mladé Boleslavi a poté studoval na známých německých universitách v Heidelbergu a Štrasburku. Vynikal všestranným vzděláním a kulturním rozhledem. Ovládal také na velmi dobré úrovni latinu, němčinu, francouzštinu a řečtinu. V roce 1593 vstoupil do služeb Petra Voka z Rožmberka, nejprve na jeho krumlovský dvůr, poté o rok později nastoupil jako písař v soudní kanceláři. Dne 22. listopadu 1596 byl pověřen správou rozsáhlého rožmberského archívu, který katalogizoval a detailně uspořádal. Jeho práce spočívala především v třídění listinného materiálu, který zachycoval rodové i zemské listiny, jež Rožmberkové shromažďovali již od 14. století. Přibližný obsah řady později ztracených listin známe dnes právě jenom díky pečlivému katalogovému zápisu v rukopisném inventáři. Březan spravoval i proslulou rožmberskou knihovnu. Tato knihovna byla považována za největší a nejlepší šlechtickou knihovnu ve střední Evropě. Obsahovala přes 11 000 svazků, mimo jiné také prakticky všechnu knižní produkci vydanou do té doby Čechách. I tuto knihovnu Březan uspořádal a pořídil její rukopisný katalog. K označování knih bylo pořízeno více než 20 různých ex libris a supralibros, které pro ni vytvořil tehdejší slavný malíř a grafik Jiljí Sadeler. Sám Petr Vok tuto knihovnu rád ukazoval svým hostům, což Březanovi přinášelo prestiž a dávalo příležitost se seznamovat s představiteli tehdejší společnosti. Sám se také tituloval jako praefectus bibliothecae či bibliothecarius et studiosus antiquitatis. V letech 1602-1608 společně s dalšími pěti pomocníky sestavil rukopisný systematický katalog, ve kterém celý knižní fond rozčlenil do šesti skupin podle jednotlivých vědních oborů a který neměl co do úrovně a kvality ve své době obdoby. Po prodeji Českého Krumlova roku 1602 a přesídlení Petra Voka do Třeboně se v...

Více od autora