Jan Drda, Marie Pujmanová, Jan Kozák, Václav Dušek, Jiří Marek, Jana Moravcová, Jaromír Tomeček, Zdeněk Volný
Živý proud : česká povídka 1945-1985

1986 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nový reprezentativní výbor z české povídkové tvorby po roce 1945 zahrnuje autory starší, střední i nejmladší generace a jejich povídky rozmanitého žánrového a tematického zaměření. Nalezneme zde povídky, které bezprostředně po skončení války podaly svědectví o boji českých lidí proti fašismu, jsou tu zastoupeny povídky… s tematikou revoluční a budovatelskou, psychologické povídky ze současného života, příběhy detektivní a dobrodružné, nechybí tu ani tradiční žánr humoresky nebo historické povídky, ani povídky vědeckofantastické. Antologie obsahuje povídky padesáti různých autorů, spojené formou uspořádání v jeden časově uspořádaný proud, čtenářsky přitažlivý svou mnohotvárností, který zároveň naznačuje vývoj a proměny české prózy v posledních čtyřech desetiletích. Nový reprezentativní výbor z české povídkové tvorby po roce 1945 zahrnuje autory starší, střední i nejmladší generace a jejich povídky rozmanitého žánrového a tematického zaměření. Nalezneme zde povíd…ky, které bezprostředně po skončení války podaly svědectví o boji českých lidí proti fašismu, jsou tu zastoupeny povídky s tematikou revoluční a budovatelskou, psychologické povídky ze současného života, příběhy detektivní a dobrodružné, nechybí tu ani tradiční žánr humoresky nebo historické povídky, ani povídky vědeckofantastické. Antologie obsahuje povídky padesáti různých autorů, spojené formou uspořádání v jeden časově uspořádaný proud, čtenářsky přitažlivý svou mnohotvárností, který zároveň naznačuje vývoj a proměny české prózy v posledních čtyřech desetiletích.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	594
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna české prózy 1945-1985
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2024 10:45
Číslo položky:	1032655

O autorech

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora