Jan Drda
Němá barikáda

1950 | Nakladatelství Práce

Soubor jedenácti povídek.

Němá barikáda , neobyčejně populární - ovšem i za přispění oficiálních tlaků - knihu, zachycující nepatetickým způsobem okupační perzekuci i odpor proti ní. Spolu s Fučíkovou Reportáží psanou na oprátce se Drdova Němá barikáda stala vzorovým dílem tzv. socialisticky angažované literatur…y.

Obsahuje povídky: Třetí fronta; Včelař; Vyšší princip; Hlídač dynamitu; Vesnická historie; Nenávist; Padlý bez jména; Pancéřová pěst; Zákeřník; Až vstanou mrtví; Němá barikáda. Soubor jedenácti povídek.

Němá barikáda , neobyčejně populární - ovšem i za přispění oficiálních tlaků - knihu, zachycující nepatetickým způsobem okupační perzekuci i odpor proti ní. Spolu s Fu…číkovou Reportáží psanou na oprátce se Drdova Němá barikáda stala vzorovým dílem tzv. socialisticky angažované literatury.

Obsahuje povídky: Třetí fronta; Včelař; Vyšší princip; Hlídač dynamitu; Vesnická historie; Nenávist; Padlý bez jména; Pancéřová pěst; Zákeřník; Až vstanou mrtví; Němá barikáda.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	132, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	Živé knihy, Příliv
Vydání:	7. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 4. 2024 8:45
Číslo položky:	830364

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora