Marie Pujmanová
Život proti smrti

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

V posledním díle trilogie se počátek děje se odehrává v SSSR, kde se potkáváme s Ondřejem a jeho milou, Keto. Ondřej je odvolán k boji za vlast, ale po zradě vlády se vrací. Po napadení SSSR nastupují už oba milenci do boje. Ondřej se dovídá o smrti Keto, ale to jen povzbudí jeho bojovnost. Keto však není mrtvá, ale do…stala se do koncentr ačního tábora, kde jsou i lidické ženy. Při první příležitosti prchá. Autorka popisuje i vyhlazení Lidic a osudy žen v táboře. Zde se setkáváme s doktorkou Zdeňkou, která obětavě brání ženy a při osvobozování rudou armádou se snaží pomoci. Petr Gamza zemře v koncentračním táboře a Helenka je popravena v době stanného práva. V knize jsou zachyceny ukázky z boje v Praze a boj partyzánů. Trilogie končí vítězstvím Rudé armády a setkáním hrdinů. V posledním díle trilogie se počátek děje se odehrává v SSSR, kde se potkáváme s Ondřejem a jeho milou, Keto. Ondřej je odvolán k boji za vlast, ale po zradě vlády se vrací. Po napadení SSSR nastupují… už oba milenci do boje. Ondřej se dovídá o smrti Keto, ale to jen povzbudí jeho bojovnost. Keto však není mrtvá, ale dostala se do koncentr ačního tábora, kde jsou i lidické ženy. Při první příležitosti prchá. Autorka popisuje i vyhlazení Lidic a osudy žen v táboře. Zde se setkáváme s doktorkou Zdeňkou, která obětavě brání ženy a při osvobozování rudou armádou se snaží pomoci. Petr Gamza zemře v koncentračním táboře a Helenka je popravena v době stanného práva. V knize jsou zachyceny ukázky z boje v Praze a boj partyzánů. Trilogie končí vítězstvím Rudé armády a setkáním hrdinů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	350
Jazyk:	česky
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Klíč : knihovna lidové četby, Knihovna lidové četby
Vydání:	Vydání 7., v Československém spisovateli 5.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2023 12:42
Číslo položky:	576326

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora