Marie Pujmanová
Život proti smrti

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Poslední díl trilogie je obrazem událostí z let 1938-1945. Je to doba útoku fašismu, který přináší umlčování, ponižování, zbídačování, ničení a smrt. A život proti fašismu, život proti smrti, spojený s bojem, oběťmi, ale i vnitřním růstem a upevňováním, žijí spolu s ostatními lidmi nacisty uchváceného světa i hrdinové …této knihy. Těžiště románového děje je tu opět položeno do rodiny Gamzovy, tedy do prostředí pokrokové inteligence. Dělnický živel zastupuje především bývalý Kazmarův dělník Ondřej, který v Sovětském svazu poznal krásu lidské práce a stal se tak uvědomělým příslušníkem své třídy. Vedle postav známých z předchozích dílů vystupuje i řada nových hrdinů, zocelovaných tvrdým bojem. Vysoko nad ostatní vyniká lékařka Helena, která v boji proti okupantům položila svůj život. - Román, vyznamenaný v roce 1954 státní cenou, je oslavou zdroje záchranné a vítězné síly, jímž byli a jsou sovětští lidé a komunisté. Poslední díl trilogie je obrazem událostí z let 1938-1945. Je to doba útoku fašismu, který přináší umlčování, ponižování, zbídačování, ničení a smrt. A život proti fašismu, život proti smrti, spojený …s bojem, oběťmi, ale i vnitřním růstem a upevňováním, žijí spolu s ostatními lidmi nacisty uchváceného světa i hrdinové této knihy. Těžiště románového děje je tu opět položeno do rodiny Gamzovy, tedy do prostředí pokrokové inteligence. Dělnický živel zastupuje především bývalý Kazmarův dělník Ondřej, který v Sovětském svazu poznal krásu lidské práce a stal se tak uvědomělým příslušníkem své třídy. Vedle postav známých z předchozích dílů vystupuje i řada nových hrdinů, zocelovaných tvrdým bojem. Vysoko nad ostatní vyniká lékařka Helena, která v boji proti okupantům položila svůj život. - Román, vyznamenaný v roce 1954 státní cenou, je oslavou zdroje záchranné a vítězné síly, jímž byli a jsou sovětští lidé a komunisté.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, zkosený hřbet, zašlá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka, zkosený hřbet, zašlá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, zkosený hřbet, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	357
Jazyk:	česky
Edice:	100. svazek ed. 100. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vydání páté, v Československém spisovateli třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 16:51
Číslo položky:	1581341

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora