Lenka Procházková
Živé duše : sbírka politicky nekorektních textů

2017 | Nakladatelství Dušan Mesarč

Sbírka "politicky nekorektních" textů, které Lenka Procházková publikovala od ledna 2016 do dubna 2017 na nezávislých internetových stránkách. Kromě rozhovorů, komentářů, reportáží, esejí a jedné bonusové pohádky jsou do knihy zařazeny i autorčiny projevy na demonstracích. Naléhavý tón těchto proslovů pod širým nebem o…vlivnil rozhodnutí Senátu, který v tajném hlasování a bez rozpravy zamítl nominaci Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Závěrečný text knihy Živé duše je přepisem řeči, v níž Lenka Procházková senátorům sdělila, že badatelé při svém studiu totalitních režimů mnohá témata obcházejí. "Taky jsem jim řekla, že pokud mě do Rady zvolí, budu iniciovat bádání na téma: Vliv médií na likvidaci demokracie." Takový přístup však v demokraticky zvoleném Senátu neprošel. Lenka Procházková komentuje své nezvolení do Rady ÚSTRu slovy: "Chápu, že se jim tam nehodím. Ten "ctihodný" Ústav zřejmě studuje totalitní praktiky nikoliv proto, aby před nimi varoval, ale aby je převzal. Je dobře, že mě senátoři zamítli, zbytečně bych si ničila nervy v nepřátelském prostředí. Moje místo je u psacího stolu a u mikrofonu na náměstích, odkud mohu občany varovat před návratem totality mnohem svobodněji." O tom se mohou přesvědčit i čtenáři knihy Živé duše. Sbírka "politicky nekorektních" textů, které Lenka Procházková publikovala od ledna 2016 do dubna 2017 na nezávislých internetových stránkách. Kromě rozhovorů, komentářů, reportáží, esejí a jedné bonu…sové pohádky jsou do knihy zařazeny i autorčiny projevy na demonstracích. Naléhavý tón těchto proslovů pod širým nebem ovlivnil rozhodnutí Senátu, který v tajném hlasování a bez rozpravy zamítl nominaci Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Závěrečný text knihy Živé duše je přepisem řeči, v níž Lenka Procházková senátorům sdělila, že badatelé při svém studiu totalitních režimů mnohá témata obcházejí. "Taky jsem jim řekla, že pokud mě do Rady zvolí, budu iniciovat bádání na téma: Vliv médií na likvidaci demokracie." Takový přístup však v demokraticky zvoleném Senátu neprošel. Lenka Procházková komentuje své nezvolení do Rady ÚSTRu slovy: "Chápu, že se jim tam nehodím. Ten "ctihodný" Ústav zřejmě studuje totalitní praktiky nikoliv proto, aby před nimi varoval, ale aby je převzal. Je dobře, že mě senátoři zamítli, zbytečně bych si ničila nervy v nepřátelském prostředí. Moje místo je u psacího stolu a u mikrofonu na náměstích, odkud mohu občany varovat před návratem totality mnohem svobodněji." O tom se mohou přesvědčit i čtenáři knihy Živé duše.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 19. 2. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090655513
ISBN:	9788090655515
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 14:20
Číslo položky:	1000512

O autorovi

Lenka Procházková

Lenka Procházková je česká prozaička, dcera Jana Procházky, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici Petlice a v zahraničí . Je autorkou několika románů, sbírek povídek, řady fejetonů a dalších litérárních děl a také aktivní členkou několika organizací sdružujících literáty. Je nositelkou medaile Za zásluhy I. stupně. Vystupuje dlouhodobě aktivně ve veřejném prostoru v Česku, a to včetně několika neúspěšných kandidatur na volené posty. Její veřejné vystupování je spojováno jejími kritiky s českým konzervativním, nacionalistickým a protiimigračním hnutím. Ve svých textech publikovaných převážně v nezávislých médiích se věnuje hlavně kritice současných poměrů v Česku a v Evropské unii. Vystupuje také proti katolické církvi a byla její hlasitou oponentkou v kauzách církevních restitucí a výstavby Mariánského sloupu v Praze. Její otec Jan Procházka byl spisovatel. Má dvě mladší sestry. Její sestra Iva Procházková je rovněž spisovatelka. Má tři děti se dvěma partnery - dvě dcery a syna. Otec zemřel předčasně roku 1971. Atmosféru jeho pohřbu popisuje ve svém fejetonu Děkovačka pro hrobníka. Po otcově smrti jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj. Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a starala se o svou dceru Mariu. Román Růžová dáma nabídla k vydání pod vlastním jménem. V té době však byla již signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla. Růžová dáma byla poprvé vydána v samizdatové edici Petlice, což mělo pro autorku osudový význam - vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa. Po samizdatovém vydání Růžová dáma vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byla oce...

Více od autora