Jan Bílý
Zen v umění konstelací : 33 příběhů na cestu k celistvosti

2020 | Nakladatelství Maitrea a.s.

„Konstelační ristretta“ jsou krátké, do veliké hloubky jdoucí konstelace, které mají podobnost se zenovými kóany – s paradoxními, dualitu vnímání překračujícími otázkami a úlohami, které byly zadávány adeptům zenu jako pomůcka k osvícení. Na příkladu 33 takových „ristrett“ ukazuje autor, jak skrze bezpodmínečné p…řijetí toho, co je, je možné se dostat k samé podstatě našich životních těžkostí, porozumět jim a překonat je. Konstelační příklady jsou vybrány z mnoha oblastí našeho života - zabývají se rodinnými, partnerskými, pracovními či zdravotními otázkami klientů a jsou doplněny komentáři, vysvětleními i krátkými kóany. Jan Bílý ve své deváté knize spojuje učení svých dvou životních mistrů, indického mystika Osha a zakladatele rodinných konstelací Berta Hellingera, s radikálním přístupem zen-buddhismu. Setkáme-li se s tím, co je větší než my, hledáme-li smysl života, chceme-li se vymanit z neustálého hodnocení i sebehodnocení, mohou nám zenová „konstelační ristretta“ sloužit coby výborný průvodce na naší cestě k větší celistvosti. „Konstelační ristretta“ jsou krátké, do veliké hloubky jdoucí konstelace, které mají podobnost se zenovými kóany – s paradoxními, dualitu vnímání překračujícími otázkami a úlohami, které byly zadáván…y adeptům zenu jako pomůcka k osvícení. Na příkladu 33 takových „ristrett“ ukazuje autor, jak skrze bezpodmínečné přijetí toho, co je, je možné se dostat k samé podstatě našich životních těžkostí, porozumět jim a překonat je. Konstelační příklady jsou vybrány z mnoha oblastí našeho života - zabývají se rodinnými, partnerskými, pracovními či zdravotními otázkami klientů a jsou doplněny komentáři, vysvětleními i krátkými kóany. Jan Bílý ve své deváté knize spojuje učení svých dvou životních mistrů, indického mystika Osha a zakladatele rodinných konstelací Berta Hellingera, s radikálním přístupem zen-buddhismu. Setkáme-li se s tím, co je větší než my, hledáme-li smysl života, chceme-li se vymanit z neustálého hodnocení i sebehodnocení, mohou nám zenová „konstelační ristretta“ sloužit coby výborný průvodce na naší cestě k větší celistvosti.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 16. 3. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	xvii, 98
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075005333
ISBN:	9788075005335
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 2. 2025 0:34
Číslo položky:	1152692

O autorovi

Jan Bílý

Jan Evangelista Bílý byl český římskokatolický kněz, publicista a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl synem řeznického mistra v Dolních Kounicích. Vychodil obecnou školu v rodné obci. Ve věku 12 let ho rodiče ve strachu před epidemií cholery odvezli do Brna. V Brně pak studoval. Od mládí se vzdělával v německém jazyce, ale hlásil se k českým vlastencům. Ovlivnili ho Tomáš Procházka, Beneš Metod Kulda nebo spolužák z brněnských studií Karel Šmídek. Od roku 1839 studoval bohosloví v brněnském alumnátě a připravoval se na kněžství. Jeho zpovědníkem zde byl Jindřich Šimon Baar. Vyučoval ho František Sušil. Během studia v alumnátu publikoval první článek v Časopisu katolického duchovenstva. V srpnu 1843 byl vysvěcen na kněze. Po nástupu do funkce duchovního obdržel dar s podmínkou, že ho využije k dalšímu studiu. Vystudoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a 12. května 1853 byl promován na doktora teologie. Jako kněz působil nejprve v Židlochovicích, od roku 1845 v Brně, kde byl kaplanem při kostele sv. Jakuba Staršího. Zde pracoval na spisu o církevních dějinách. Po jistou dobu se tehdy léčil s žaludečními komplikacemi. Jeho kniha pak vyšla v roce 1847 , druhý díl roku 1854 v Praze. Přispíval do katolických časopisů. Po léčení se vrátil jako kaplan do Židlochovic. Během revoluce roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze. Spolu s kolegou J. Fáborským agitoval proti volbám do celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu, za což si vysloužil kritiku od nadřízených. Identifikoval se s českým národním hnutím, ovšem trval na katolickém světonázoru. Roku 1850 inicioval utvoření vlastenského katolického sdružení Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, na kterém se pak podíleli i další česky orientovaní duchovní jako František Sušil. Koncem roku 1851 přešel na post kaplana do Tišnova. Později působil v Předklášteří. Zde pokračoval v ...

Více od autora