Jan Bílý
Kruh mužů : přechodové rituály pro muže a "palčivé otázky"

2012 | Nakladatelství Synergie

Autor na základě mužských večerů - seminářů pro muže, které vedl v pražském centru osobního růstu Maitrea, ukazuje cestu mužů k nalezení sebe sama, pochopení mužské podstaty skrze významná životní období. Stejně jako ženy mají i muži ve svém životě přechodové rituály, musí se vyrovnat se specificky mužskými problémy, n…alézt odpovědi na stěžejní životní otázky. Pouze skrze nalezení své podstaty se mohou zhostit mužských rolí a fungovat úspěšně jako synové, partneři, otcové, plnit svá poslání a zaměstnání, vyrovnat se se smrtí. A kniha se snaží vysvětlit tuto cestu mužů. Autor na základě mužských večerů - seminářů pro muže, které vedl v pražském centru osobního růstu Maitrea, ukazuje cestu mužů k nalezení sebe sama, pochopení mužské podstaty skrze významná životní obd…obí. Stejně jako ženy mají i muži ve svém životě přechodové rituály, musí se vyrovnat se specificky mužskými problémy, nalézt odpovědi na stěžejní životní otázky. Pouze skrze nalezení své podstaty se mohou zhostit mužských rolí a fungovat úspěšně jako synové, partneři, otcové, plnit svá poslání a zaměstnání, vyrovnat se se smrtí. A kniha se snaží vysvětlit tuto cestu mužů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná brožura
Počet stran:	88
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073702045
ISBN:	9788073702045
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2025 10:46
Číslo položky:	1343608

O autorovi

Jan Bílý

Jan Evangelista Bílý byl český římskokatolický kněz, publicista a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl synem řeznického mistra v Dolních Kounicích. Vychodil obecnou školu v rodné obci. Ve věku 12 let ho rodiče ve strachu před epidemií cholery odvezli do Brna. V Brně pak studoval. Od mládí se vzdělával v německém jazyce, ale hlásil se k českým vlastencům. Ovlivnili ho Tomáš Procházka, Beneš Metod Kulda nebo spolužák z brněnských studií Karel Šmídek. Od roku 1839 studoval bohosloví v brněnském alumnátě a připravoval se na kněžství. Jeho zpovědníkem zde byl Jindřich Šimon Baar. Vyučoval ho František Sušil. Během studia v alumnátu publikoval první článek v Časopisu katolického duchovenstva. V srpnu 1843 byl vysvěcen na kněze. Po nástupu do funkce duchovního obdržel dar s podmínkou, že ho využije k dalšímu studiu. Vystudoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a 12. května 1853 byl promován na doktora teologie. Jako kněz působil nejprve v Židlochovicích, od roku 1845 v Brně, kde byl kaplanem při kostele sv. Jakuba Staršího. Zde pracoval na spisu o církevních dějinách. Po jistou dobu se tehdy léčil s žaludečními komplikacemi. Jeho kniha pak vyšla v roce 1847 , druhý díl roku 1854 v Praze. Přispíval do katolických časopisů. Po léčení se vrátil jako kaplan do Židlochovic. Během revoluce roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze. Spolu s kolegou J. Fáborským agitoval proti volbám do celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu, za což si vysloužil kritiku od nadřízených. Identifikoval se s českým národním hnutím, ovšem trval na katolickém světonázoru. Roku 1850 inicioval utvoření vlastenského katolického sdružení Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, na kterém se pak podíleli i další česky orientovaní duchovní jako František Sušil. Koncem roku 1851 přešel na post kaplana do Tišnova. Později působil v Předklášteří. Zde pokračoval v ...

Více od autora