Knihy
Beletrie
Česká literatura
Ivan Olbracht
Žalář nejtemnější

Ivan Olbracht
Žalář nejtemnější

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Kniha vypráví o chorobném a náhle osleplém žárlivci, do jehož domu, kvůli jeho oslepnutí a ku pomoci jeho ženě přichází pomocník. Slepý muž cítí, že jeho manželství je omylem, ale není silný na to, aby ho zrušil a tak stále hledá nové důkazy o nevěře své ženy, až přivede celé drama k tragickému rozuzlení. Kniha vypráví o chorobném a náhle osleplém žárlivci, do jehož domu, kvůli jeho oslepnutí a ku pomoci jeho ženě přichází pomocník. Slepý muž cítí, že jeho manželství je omylem, ale není silný na to, ab…y ho zrušil a tak stále hledá nové důkazy o nevěře své ženy, až přivede celé drama k tragickému rozuzlení.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	186
Jazyk:	česky
Edice:	295. svazek ed. 295. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání osmé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2023 15:4
Číslo položky:	576515

O autorovi

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...

Více od autora