Milan Bauman
Záhady pro zítřek : po stopách bílých míst vědy dneška

1988 | Nakladatelství Práce

Publikace seznamuje s úrovní poznatků v oblasti fyziky, fyz. chemie, fyziologie, mikrobiologie, radiotechniky, elektroniky i genetiky. Publikace seznamuje s úrovní poznatků v oblasti fyziky, fyz. chemie, fyziologie, mikrobiologie, radiotechniky, elektroniky i genetiky.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	356 , 64 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Teodor Rotrekl
Edice:	Kotva
Vydání:	Druhé, přepracované a doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 2. 2024 9:22
Číslo položky:	765816

O autorovi

Milan Bauman

Milan Bauman je český rozhlasový redaktor, novinář, publicista a popularizátor vědy a techniky. Již od dětství se zajímal o astronomii. Jeho koníčkem byly také romány Julese Verna a vědecko-fantastická literatura. Zájem o pozorování hvězdné oblohy se pak proměnil v konkrétní podobu při pravidelných středečních službách na Petřínské hvězdárně, kde jako astronom-amatér působil ve funkci demonstrátora. Astronomie a počáteční éra kosmonautiky ho v roce 1960 přivedla k prvnímu kontaktu s novinářskou praxí. Spolupracoval s redakcí časopisu ABC při vedení dětských tzv. raketových posádek. Později, již jako rozhlasový pracovník do spolupráce s časopisem ABC zapojil i další své kolegy. Do Československého rozhlasu nastoupil na roční praxi 30. října 1961. Jako sedmnáctiletý elév pracoval v Hlavní redakci pro děti a mládež, v redakci vědy a techniky, jejímž vedoucím byl dr. Josef Kleibl. Zde se postupně seznamoval se základními konturami umění rozhlasového a novinářského řemesla. V únoru roku 1962 stál s ostatními kolegy z redakce u ideového zrodu proslulého přírodovědeckého magazínu pro mládež, , pořadu Meteor, jehož pravidelné vysílání bylo zahájeno o rok později – v rámci nového školního roku v září 1963. Od 1. srpna 1962 pracoval v Redakci mezinárodní spolupráce zahraničního vysílání. Po návratu z dvouleté vojenské prezenční služby opět nastoupil do zahraničního vysílání. V roce 1965 byl přijat k dálkovému studiu na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, kde působil do roku 1970. Poté, v letech 1970-1972 pokračoval v dálkovém rigoróznímu studiu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. V době svého vysokoškolského studia zaměřil svou pozornost na psychologii a komunikaci. Jeho diplomová a rigorózní práce Psychologické faktory tvorby interviewu byla nakladatelstvím Novinář v roce 1973, za spoluaut...

Více od autora