Jan Blahoslav Čapek
Za jazyk přibitý

1970 | Nakladatelství Melantrich

"Psychologické proniknutí a oživení, sociální začlenění a symbolické domyšlení historického děje" z červnového jitra roku 1621, kdy den po popravě sedmadvaceti českých pánů přibíjí kat na Staroměstském náměstí za jazyk k břevnu šibenice Mikuláše Diviše z Doubravína, písaře Starého Města pražského, básníka a hudebníka. …Autor, který ve své práci vychází z Divišových pamětí, nazvaných Actus martyrologicus, o vzniku této práce říká: "Bylo mi dáno setkat se s osudem Divišovým za nacistické okupace. Tehdy působilo drama staroměstského písaře přímo symbolicky, Mikuláš Diviš s jazykem přibitým k šibenici se stával představitelem celého národa. A proto se zrodila touha vystihnout a oživit vše, co prožil ve dvou hodinách svého martyria. Smysl celého příběhu vyrostl do nadčasové platnosti - i v těch temných letech byl český národ Divišem s jazykem přibitým." "Psychologické proniknutí a oživení, sociální začlenění a symbolické domyšlení historického děje" z červnového jitra roku 1621, kdy den po popravě sedmadvaceti českých pánů přibíjí kat na Staroměstské…m náměstí za jazyk k břevnu šibenice Mikuláše Diviše z Doubravína, písaře Starého Města pražského, básníka a hudebníka. Autor, který ve své práci vychází z Divišových pamětí, nazvaných Actus martyrologicus, o vzniku této práce říká: "Bylo mi dáno setkat se s osudem Divišovým za nacistické okupace. Tehdy působilo drama staroměstského písaře přímo symbolicky, Mikuláš Diviš s jazykem přibitým k šibenici se stával představitelem celého národa. A proto se zrodila touha vystihnout a oživit vše, co prožil ve dvou hodinách svého martyria. Smysl celého příběhu vyrostl do nadčasové platnosti - i v těch temných letech byl český národ Divišem s jazykem přibitým."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2024 11:25
Číslo položky:	928353

O autorovi

Jan Blahoslav Čapek

Jan Blahoslav Čapek byl český spisovatel, komeniolog, myslitel, překladatel, literární historik a kritik. V letech 1931–1936 odpovědným redaktorem týdeníku Kostnické jiskry. Od 1945 byl profesorem české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z univerzity musel v 50. letech 20. století odejít a byly mu omezeny jak možnosti pedagogické a vědecké, tak i zahraničních odborných kontaktů a publikační činnosti. Od 1959 byl zaměstnán v Památníku národního písemnictví, později v Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy. Na Filozofickou fakultu se vrátil 1968 a působil zde do 1971, kdy odešel do důchodu. Jeho manželkou byla komenioložka Dagmar Čapková. Hojně se zabýval starší českou reformační literaturou. Překládal z angličtiny, bengálštiny a latiny. V závěru života publikoval v samizdatu.

Více od autora