Jakub Arbes
Z ovzduší umění : noveletty a biografické črty

1908 | Nakladatelství J. Otto nákladem J. Otty

K. V. Šembera contra J. S. Skrejšovský
Dvě Arbesovy časopisecké studie, v nichž autor analysoval český společenský a politický život v 60. a 70. letech minulého století. První studie zachycuje spor mezi někdejším českým žurnalistou, básníkem a překladatelem a posléze německy píšícím vídeňským fejetonistou V.K. Šembe…rou a staročeským politikem a žurnalistou J.S. Skrejšovským . Vylíčením sporu odhalil Arbes nezdravé zjevy v našem národním životě a přísně odsoudil metody staročechů i mladočechů, kteří přenášeli do politického života a novinářských polemik svůj zápas o mocenské posice hospodářského rázu. Druhá studie zpodobuje vlastní autorův zapas o svobodu spisovatelského a novinářského projevu; vylíčení Arbesova utkání s představitelem tupého rakouského byrokratismu, státním návládním Janem Rappem, je výmluvným dokumentem hlubokého zpátečnictví rakouského vládního systému a zároveň příkrou obžalobou české veřejnosti, jež zapomínala na české žurnalisty, kteří pro národní myšlenku vytrpěli bezpočet příkoří, procesů a persekucí. K. V. Šembera contra J. S. Skrejšovský
Dvě Arbesovy časopisecké studie, v nichž autor analysoval český společenský a politický život v 60. a 70. letech minulého století. První studie zachycuje spor… mezi někdejším českým žurnalistou, básníkem a překladatelem a posléze německy píšícím vídeňským fejetonistou V.K. Šemberou a staročeským politikem a žurnalistou J.S. Skrejšovským . Vylíčením sporu odhalil Arbes nezdravé zjevy v našem národním životě a přísně odsoudil metody staročechů i mladočechů, kteří přenášeli do politického života a novinářských polemik svůj zápas o mocenské posice hospodářského rázu. Druhá studie zpodobuje vlastní autorův zapas o svobodu spisovatelského a novinářského projevu; vylíčení Arbesova utkání s představitelem tupého rakouského byrokratismu, státním návládním Janem Rappem, je výmluvným dokumentem hlubokého zpátečnictví rakouského vládního systému a zároveň příkrou obžalobou české veřejnosti, jež zapomínala na české žurnalisty, kteří pro národní myšlenku vytrpěli bezpočet příkoří, procesů a persekucí.

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, razítko z knihovny, přelepka přes desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, razítka z knihovny
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	438
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy / J. Arbes
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2024 12:46
Číslo položky:	886966

O autorovi

Jakub Arbes

Jakub Arbes byl český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci, avšak neřadil se mezi ně, neboť tvořil za jiných okolností než oni. Narodil se v nezámožné rodině ševcovského mistra Jana Arbese a manželky Anny, rozené Winklerové , jako třetí ze čtyř dětí. V rodném Smíchově, který tehdy ještě nebyl součástí Prahy, strávil celé mládí. Chodil v letech 1851 až 1854 do farní maltézské školy u Panny Marie Vítězné na Malé Straně a poté měl jít do učení v oboru obuvnictví jako otec. Měl však velmi dobré výsledky ve škole, a proto jej rodiče poslali na studie. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s Juliem Zeyerem. Pak pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde poznal Jana Nerudu jako učitele češtiny. Na škole zůstal do roku 1859. Poté sice od roku 1859 studoval v Praze polytechniku , ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem. 24. června 1867 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Josefinou Rabochovou , dcerou soustružníka Jana Rabocha, S Josefinou měl již před svatbou dceru ; tato dcera však brzy zemřela. Dcera Olga o Jakuba Arbese pečovala do smrti a starala se i o jeho literární pozůstalost. Když Arbes ztratil zrak, diktoval dceři Olze své texty. Další dcera Polyxena žila po sňatku v Berlíně, syn Edgar zemřel jedenáctiletý. Začínal roku 1867 v redakci časopisu Hlas, krátce poté odešel do Kutné Hory do redakce jiného časopisu Vesna kutnohorská. V polovině roku 1868 se vrátil do Prahy, kde se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Zde působil jako redaktor do roku 1877, tedy i v období od 1. listopadu 1868 do 1. května 1869, kdy titul musel být přejmenován na Naše listy. Zároveň psal do řady jiných listů na venkově. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou od...

Více od autora