Knihy
Beletrie
Česká literatura
Vlasta Pittnerová
Z květů a trní života

Vlasta Pittnerová
Z květů a trní života

2012 | Nakladatelství Akcent

První povídka se odehrává v Humpolci v rodině zámožného soukenického mistra Přibíka. Do jeho spokojeného života však závažným způsobem promluvila světová výstava, která se roku 1873 konala ve Vídni a uvedla na trh nové stroje, jež zcela potlačily rukodělnou výrobu. Přibíkova profese se tak rázem ocitla ve stavu ohrože…ní, avšak mistr nejen v těchto kritických okamžicích, ale až do své smrti zůstal skálopevně přesvědčen, že každé poctivé řemeslo vzbuzuje úctu a vážnost, neboť "prací poctivou, přičinlivostí a šetrností ... možno dodělat se zlatého dna blahobytu." Ve druhé próze zachycuje autorka manželství nesmělého městského úředníka Kašpara Vernera, jehož chotí se stane šlechtična Evelina z Dornbachů. Ta je ovšem jen vzdálenou příbuznou urozeného rodu, proto se chová skromně a neokázale, navíc je velmi pracovitá a brzy se tak stane pro široké okolí nejen velmi oblíbenou osobou, ale i příkladným vzorem. Třetí příběh líčí tragický osud "bláznivého muzikanta" Honzíčka, člověka bez přístřeší, který chodil po horách, vsích a osadách a na svou existenci si vydělával čarokrásnou hrou na housle, kterou "lidé poslouchali se slzami v očích." První povídka se odehrává v Humpolci v rodině zámožného soukenického mistra Přibíka. Do jeho spokojeného života však závažným způsobem promluvila světová výstava, která se roku 1873 konala ve Vídni a… uvedla na trh nové stroje, jež zcela potlačily rukodělnou výrobu. Přibíkova profese se tak rázem ocitla ve stavu ohrožení, avšak mistr nejen v těchto kritických okamžicích, ale až do své smrti zůstal skálopevně přesvědčen, že každé poctivé řemeslo vzbuzuje úctu a vážnost, neboť "prací poctivou, přičinlivostí a šetrností ... možno dodělat se zlatého dna blahobytu." Ve druhé próze zachycuje autorka manželství nesmělého městského úředníka Kašpara Vernera, jehož chotí se stane šlechtična Evelina z Dornbachů. Ta je ovšem jen vzdálenou příbuznou urozeného rodu, proto se chová skromně a neokázale, navíc je velmi pracovitá a brzy se tak stane pro široké okolí nejen velmi oblíbenou osobou, ale i příkladným vzorem. Třetí příběh líčí tragický osud "bláznivého muzikanta" Honzíčka, člověka bez přístřeší, který chodil po horách, vsích a osadách a na svou existenci si vydělával čarokrásnou hrou na housle, kterou "lidé poslouchali se slzami v očích."

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072687735
ISBN:	9788072687732
Edice:	137. svazek ed. 137. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	22. 9. 2025 14:9
Číslo položky:	1395876

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora