Adalbert Stifter
Z kroniky našeho rodu

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Novela významného německého spisovatele líčí básníkovo dětství , a rozličné osudy šumavského lékaře, spisovatelova pradědečka, který obětavě pomáhal prostým venkovanům-horalům. Celé poutavé vyprávění je protkáno barvitým líčením přírodních krás autorova rodného kraje. Novela významného německého spisovatele líčí básníkovo dětství , a rozličné osudy šumavského lékaře, spisovatelova pradědečka, který obětavě pomáhal prostým venkovanům-horalům. Celé poutavé vyprávění …je protkáno barvitým líčením přírodních krás autorova rodného kraje.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (11. 6. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (11. 6. 2026)	~~119 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (11. 6. 2026)	~~119 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (11. 6. 2026)	~~119 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	241
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ladislav Heger
Edice:	198. svazek ed. 198. svazek ed. Světová četba, Krásná literatura
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2026 12:13
Číslo položky:	1523031

O autorovi

Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...

Více od autora