Jiří Marek
Z cihel a úsměvů

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor patnácti povídek laureáta státní ceny Jiřího Marka z ostravské stavby je souborem úsměvných pohledů do tváří lidí, kteří na stavbách budoucnosti nechávají měsíce života, a aniž si to uvědomují, rostou právě jako ta stavba. Přicházejí brigádníci rozpačití a v úzkostech na neznámé dobrodružství staveniště přímo ze… závětří kancelářských stolů a nalézají slova povzbuzení, dočasné domovy. Přicházejí muži od nejrůznějších řemesel a tedy, v docela nové práci, nalézají sebe a svá pravá uplatnění. Široširý je okruh působnosti stavby. Probouzí i v lidech, odsunutých na samý okraj života stářím, vědomí užitečnosti. Zaléhá i do dalekých vesnic, kde sobotní návraty mužů rozhýbávají stojaté vody myšlení manželek, neodolatelně vábí děti. A přivolává mládež celé republiky, pro niž je třidičem charakterů a místem družnosti a radostných přátelství. To je právě to hlavní v Markových povídkách: lidská družnost, lidská láska. Podaná ruka, která tě už klesajícího ke dnu ještě zachraňuje pro kolektiv, pro naši socialistickou budoucnost. A potom humor. Spontánní a čistý humor člověka, jemuž lidské je blízké, humor tryskající ze srdce a proto srdce oblažující. Dobrá polovina povídek sbírky je jím proteplena. Soubor patnácti povídek laureáta státní ceny Jiřího Marka z ostravské stavby je souborem úsměvných pohledů do tváří lidí, kteří na stavbách budoucnosti nechávají měsíce života, a aniž si to uvědomují,… rostou právě jako ta stavba. Přicházejí brigádníci rozpačití a v úzkostech na neznámé dobrodružství staveniště přímo ze závětří kancelářských stolů a nalézají slova povzbuzení, dočasné domovy. Přicházejí muži od nejrůznějších řemesel a tedy, v docela nové práci, nalézají sebe a svá pravá uplatnění. Široširý je okruh působnosti stavby. Probouzí i v lidech, odsunutých na samý okraj života stářím, vědomí užitečnosti. Zaléhá i do dalekých vesnic, kde sobotní návraty mužů rozhýbávají stojaté vody myšlení manželek, neodolatelně vábí děti. A přivolává mládež celé republiky, pro niž je třidičem charakterů a místem družnosti a radostných přátelství. To je právě to hlavní v Markových povídkách: lidská družnost, lidská láska. Podaná ruka, která tě už klesajícího ke dnu ještě zachraňuje pro kolektiv, pro naši socialistickou budoucnost. A potom humor. Spontánní a čistý humor člověka, jemuž lidské je blízké, humor tryskající ze srdce a proto srdce oblažující. Dobrá polovina povídek sbírky je jím proteplena.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
Edice:	138. svazek ed. 138. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2025 14:44
Číslo položky:	1344210

O autorovi

Jiří Marek

Jiří Marek, vlastním jménem Josef Jiří Puchwein, byl český spisovatel, pedagog, novinář a scenárista. Studoval češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze, po absolvování učil ve 40. letech 20. století na učitelském ústavu v Soběslavi, kde organizoval studentský divadelní soubor. Po 2. světové válce pracoval jako redaktor Lidových novin. V roce 1948 se stal redaktorem Rudého práva a později byl šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Byl členem KSČ, spolupracoval s režimem . V letech 1954-1959 byl ústředním ředitelem Československého státního filmu, pak působil jako vysokoškolský pedagog, později docent české literatury na Institutu osvěty a novinářství v Praze, v letech docentem Filosofické fakulty Karlovy univerzity. Jeho manželkou byla filmová a divadelní herečka Eva Kubešová . Byl všestranně literárně činný od roku 1944. Je autorem jak sociálně psychologických románů s náměty z druhé světové války, tak později budovatelské prózy i dobrodružných příběhů a pohádek pro děti. Popularitu získal zejména kriminálními povídkami i jako autor filmových a televizních scénářů i rozhlasových her. Psal povídky, knihy povídek i romány a řada z nich patří do žánru sci-fi literatury. Nejznámějším z jeho tvorby je antiutopistický román Blažený věk z roku 1968, jehož úryvky vyšly již v roce 1966 v časopisu Plamen. Jiří Marek začínal jako Josef Jiří Puchwein, které v roce 1946 úředně vyměnil za umělecký pseudonym. Původně byl profesorem s působištěm na školách v různých malých městech, po válce, když se přestěhoval do Prahy, pracoval v různých redakcích. Výhodou práce v novinách bylo, že se při psaní reportáží dostával do styku s nejrůznějšími lidmi z rozmanitých prostředí a rozmanitých povolání, takže dobře poznal to, o čem posléze psal své prózy. Vrcholem jeho povále...

Více od autora