Karel Boleslav Jirák
W.A. Mozart

1947 | Nakladatelství Orbis

Kniha o Mozartovi od českého skladatele a hudebního teoretika K. B. Jiráka. S portrétem Mozarta na obálce. Kniha o Mozartovi od českého skladatele a hudebního teoretika K. B. Jiráka. S portrétem Mozarta na obálce.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	~~59 Kč~~
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	35
Jazyk:	česky
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Kdo je
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 11. 2025 15:6
Číslo položky:	1465168

O autorovi

Karel Boleslav Jirák

Karel Boleslav či Bohuslav Jirák, občas známý zkráceně jen jako Karel Jirák byl přední český skladatel, pedagog a dirigent 20. století, jedna z nejvýraznějších osobností české moderní hudby. Narodil se 28. ledna 1891 v Praze v rodině JUDr. Jana Jiráka a matky Růženy, rozené Krejčíkové. Když matka ovdověla, provdala se znovu za zubního lékaře Luďka Fresla . Hudební výchova Karla Bohuslava Jiráka nebyla nijak důkladná, jen krátce studoval u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra. I přesto jde cítit v jeho prvních dílech neuvěřitelný cit pro tón a ojedinělá důkladnost propracovanosti každého tónu. Po celý svůj dlouhý život obdivoval kromě svých svou učitelů Otakara Ostrčila, Gustava Mahlera a v instrumentaci také Richarda Strausse. Hlavně dirigování ho fascinovalo už od jeho raného dětství. Nějaký čas pracoval jako elév u Městské opery v Hamburku a i v této době neúnavně komponoval. Mezi jeho významnější díla z této doby patří I. smyčcový kvartet, jejž s úspěchem uvádělo České kvarteto, I. symfonie, Třináct prostých písní, Smyčcový sextet s altovým sólem a mnoho dalších. Krátce působil u operních scén v Brně a Ostravě, na počátku dvacátých let se stal učitelem hudby na pražské konzervatoři a později začal s pedagogickou dráhou. V jeho raném, ale i v začátečním vrcholném díle jde poznat, že Jirák dlouho nepřekračoval pozdně romantické východisko, což jde poznat u jeho děl jako jsou Tři zpěvy domova, Žalm XXIII., Předehra k Shakespearearovské komedii a 2. symfonie. Až u pozdějších děl, jako je klavírní cyklus Na rozhraní z roku 1923, se snaží vyřešit problém stylové orientace svého tvoření. Šel přitom svou vlastní jedinečnou a ojedinělou cestou, zůstal lyrikem, jeho hudební řeč vycházela s principů polytonality, bitonality, složité rytmiky a konečně z moderní polyfonie. Za deset let svého působení vyučil z mladých, téměř nezkušených skladatelů jako byl Miloslav Kabeláč, Jaroslav Ježek,...

Více od autora