Knihy
Umění a architektura
Hudba
Karel Boleslav Jirák
Housle jich vývoj, dějiny houslařství a hry hou...

Karel Boleslav Jirák: Housle jich vývoj, dějiny houslařství a hry houslové + Intonace a elementrní rytmus + Nauka o hudebních formách V JEDNOM SVAZKU

Karel Boleslav Jirák, Metod Doležil, Jan Mařák
Housle jich vývoj, dějiny houslařství a hry houslové + Intonace a elementrní rytmus + Nauka o hudebních formách V JEDNOM SVAZKU

1922 | Nakladatelství Hudební matice Umělecké besedy

Obsažené svazky:

Housle jich vývoj, dějiny houslařství a hry houslové, metodika a literatura 1923 (260 , 12 nečíslovaných listů obrazových příloh)
Nauka o hudebních formách 1924 (125 s.)
Intonace a elementrní rytmus, Pro konservatoře, školy hudební, ústa... 1922 (viii, 87)

Stav

Mírně opotřebená

politá, neautorský podpis, razítko, vlepené výstřižky na předsádkách

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, politá, neautorský podpis, razítko, vlepené výstřižky na předsádkách
Vazba:	pevná
Počet stran:	260 + 125 + 87
Jazyk:	česky
Edice:	Hudební matice Umělecké besedy, Pedagogická knihovna Hudební Matice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2025 13:19
Číslo položky:	1495835

O autorech

Karel Boleslav Jirák

Karel Boleslav či Bohuslav Jirák, občas známý zkráceně jen jako Karel Jirák byl přední český skladatel, pedagog a dirigent 20. století, jedna z nejvýraznějších osobností české moderní hudby. Narodil se 28. ledna 1891 v Praze v rodině JUDr. Jana Jiráka a matky Růženy, rozené Krejčíkové. Když matka ovdověla, provdala se znovu za zubního lékaře Luďka Fresla . Hudební výchova Karla Bohuslava Jiráka nebyla nijak důkladná, jen krátce studoval u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra. I přesto jde cítit v jeho prvních dílech neuvěřitelný cit pro tón a ojedinělá důkladnost propracovanosti každého tónu. Po celý svůj dlouhý život obdivoval kromě svých svou učitelů Otakara Ostrčila, Gustava Mahlera a v instrumentaci také Richarda Strausse. Hlavně dirigování ho fascinovalo už od jeho raného dětství. Nějaký čas pracoval jako elév u Městské opery v Hamburku a i v této době neúnavně komponoval. Mezi jeho významnější díla z této doby patří I. smyčcový kvartet, jejž s úspěchem uvádělo České kvarteto, I. symfonie, Třináct prostých písní, Smyčcový sextet s altovým sólem a mnoho dalších. Krátce působil u operních scén v Brně a Ostravě, na počátku dvacátých let se stal učitelem hudby na pražské konzervatoři a později začal s pedagogickou dráhou. V jeho raném, ale i v začátečním vrcholném díle jde poznat, že Jirák dlouho nepřekračoval pozdně romantické východisko, což jde poznat u jeho děl jako jsou Tři zpěvy domova, Žalm XXIII., Předehra k Shakespearearovské komedii a 2. symfonie. Až u pozdějších děl, jako je klavírní cyklus Na rozhraní z roku 1923, se snaží vyřešit problém stylové orientace svého tvoření. Šel přitom svou vlastní jedinečnou a ojedinělou cestou, zůstal lyrikem, jeho hudební řeč vycházela s principů polytonality, bitonality, složité rytmiky a konečně z moderní polyfonie. Za deset let svého působení vyučil z mladých, téměř nezkušených skladatelů jako byl Miloslav Kabeláč, Jaroslav Ježek,...

Více od autora

Metod Doležil

Sbormistr PSPU v letech 1912-1923 a 1943-6. Metod Doležil se narodil 15.října 1885 v Kunčicích pod Ondřejníkem jako syn řídícího učitele. Po studiích na učitelském ústavu pracoval jako pedagog, než zahájil systematická studia hudby: studoval varhany a na pražské konzervatoři skladbu u Vítězslava Nováka. Po návratu z první světové války pracoval od roku 1919 sám jako pedagog na této škole. Vedle toho též vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v závěru své pedagogické činnosti i na Akademii muzických umění. Po ukončení činnosti v PSPU v roce 1923 pak dirigoval až do roku 1958 Pěvecké sdružení pražských učitelů. U příležitosti jeho 60. narozenin otiskla na podzim 1945 o jeho osobnosti články řada československých deníků. Například Právo lidu, které ho charakterizovalo následovně: „Doležil je dirigent úsporného gesta, prostého vší okázalosti: jeho pozornost je vždy cele obrácena na niterný obsah skladby, již jeho sbor přednáší. Na konservatoři vychoval Kubelíka, Kašlika, Klímu, Bubeníčka, Kabeláče, Išu Krejčího, Ježka a Smetáčka a rozpoznal rozhodný dirigentský talent Raf. Kubelíka.“ Doležil zemřel 10. října 1971 v Praze.

Více od autora

Komentáře ke knize