Fedor Michajlovič Dostojevskij
Výrostek : Díl 1-3

1921 | Nakladatelství Stanislav Minařík

Vedle Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových je román Výrostek jedním z nejčtenějších a kritikou nejvýše ceněných románů F. M. Dostojevského. Je příznačné pro Dostojevského, že jeho romantický, v podstatě čistý a charakterní hrdina Arkadij Dolgorukij má nejvíce rysů destruktivního antihrdiny, jak ho charakterizuje ve s…vých Zápiscích z podzemí. Arkadij se rozhodne zbohatnout – peníze ho nelákají proto, aby získal pohodlný život, chce jimi dosáhnout na nikom nezávislé moci, stačí mu pocit nadřazenosti pro sebe sama. Když přátelství s lehkomyslným knížetem Sokolským vychýlí Arkadije z cesty, kterou si vytyčil, pocítí touhu stát se „posledním“, nemůže-li být prvním. Romantický snílek a „podzemní člověk“ jsou u u Dostojevského dvěma stránkami téhož jevu. Oba žijí ve stejném osamění, ve stejné nemožnosti navázat komunikaci s lidmi, proniknout k nim a sblížit se s nimi. Vedle Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových je román Výrostek jedním z nejčtenějších a kritikou nejvýše ceněných románů F. M. Dostojevského. Je příznačné pro Dostojevského, že jeho romantický, v pods…tatě čistý a charakterní hrdina Arkadij Dolgorukij má nejvíce rysů destruktivního antihrdiny, jak ho charakterizuje ve svých Zápiscích z podzemí. Arkadij se rozhodne zbohatnout – peníze ho nelákají proto, aby získal pohodlný život, chce jimi dosáhnout na nikom nezávislé moci, stačí mu pocit nadřazenosti pro sebe sama. Když přátelství s lehkomyslným knížetem Sokolským vychýlí Arkadije z cesty, kterou si vytyčil, pocítí touhu stát se „posledním“, nemůže-li být prvním. Romantický snílek a „podzemní člověk“ jsou u u Dostojevského dvěma stránkami téhož jevu. Oba žijí ve stejném osamění, ve stejné nemožnosti navázat komunikaci s lidmi, proniknout k nim a sblížit se s nimi.

Obsažené svazky:

Výrostek 1921 Díl první (259 s., 2. vyd.)
Výrostek 1921 Díl druhý (195 s., 2. vyd.)
Výrostek 1921 Díl třetí (294 s., 2. vyd.)

Stav

Mírně opotřebená

zohýbané desky, archy stále nerozřezané, trochu zašpiněné

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, archy stále nerozřezané
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	259 + 195 + 294
Jazyk:	česky
Překladatel:	Stanislav Minařík, Stanislav Minářík
Edice:	21, 22, 23, 2123. svazek ed. 21, 22, 23, 2123. svazek ed. Sebrané spisy F.M. Dostojevského, 16, 17, 21, 1618. svazek ed. 16, 17, 21, 1618. svazek ed. Knihy Země, Sebrané spisy / F.M. Dostojevskij, XVI., XVII.,XXI. svazek Knih Země
Vydání:	Druhé, opravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 9. 2024 9:25
Číslo položky:	961823

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora