Karel Václav Rais
Výminkáři

1959 | Státní pedagogické nakladatelství

Povídky o lidech české vesnice z konce minulého století obžalovávají z lakoty a tvrdosti srdce a oslavují vzájemnou pomoc a lásku prostých a chudých lidí k dětem. Ukazují, jak nesčetné tragédie starých a udřených vesničanů byly motivovány penězi, které způsobily zhrubnutí a surovosti, nezastavující se před ničím. Povídky o lidech české vesnice z konce minulého století obžalovávají z lakoty a tvrdosti srdce a oslavují vzájemnou pomoc a lásku prostých a chudých lidí k dětem. Ukazují, jak nesčetné tragédie starýc…h a udřených vesničanů byly motivovány penězi, které způsobily zhrubnutí a surovosti, nezastavující se před ničím.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

desky s flíčky, lehce odřené hrany desek, bez obálky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý desky s flíčky, lehce odřené hrany desek, bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý flíčky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s flíčky, lehce odřené hrany desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	153
Jazyk:	česky
Editor:	Jaroslav Machytka
Edice:	Mimočítanková četba
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 8. 2026 11:49
Číslo položky:	1897674

O autorovi

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Je jedním z představitelů českého literárního realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou. Spoluzaložil a posléze i spoluredigoval beletristický časopis Zvon. Narodil se v Bělohradě . Pocházel z chudé rodiny, jeho matka byla švadlenou, otec rodinu zabezpečoval prací na poli a tkalcováním. Rais měl s rodiči harmonický vztah. I díky nim a jejich laskavé péči si k rodnému kraji vytvořil silné pouto. Pro Raisův malý vzrůst, tělesnou slabost ho rodiče chtěli dát na krejčovské nebo hodinářské řemeslo. Rais však ve škole dosahoval výborných výsledků, patřil mezi nejlepší žáky, a proto rodiče své rozhodnutí přehodnotili. Nakonec byl Rais poslán na studia do nedalekého Jičína. Na tamním učitelském ústavu složil v roce 1877 maturitní zkoušku. Maturitní zkouška na učitelském ústavu se skládala ze všech vyučovacích předmětů. Rais však v tomto představoval výjimku, neboť některé zkoušky mu byly prominuty. Znalosti musel prokazovat pouze z fyziky, českého jazyka, zeměpisu a pedagogiky. Téhož roku nastoupil Rais jako učitel na malou školu v Trhové Kamenici. O jeho umístění rozhodl vliv ředitele učitelského ústavu v Jičíně a slovo Raisových rodičů. Sám rodný kraj opouštěl nerad a skutečnost, že bude od domova tak vzdálen, nesl velice těžko. Ve své knize Ze vzpomínek na tuto událost vzpomíná: „Železné hory – cíl mé cesty – tam, tam někde mezi jejich vrchy budu žíti příští své dni! Stín padl na duši.“ Patrně vlivem studeného pokoje, v němž Rais za dobu trhovokamenického působení žil, a vlivem hry na varhany v zimním období trpěl akutním kloubním revmatismem. Mimo školu žil v Trhové Kamenici osamělým...

Více od autora

Komentáře ke knize