Jiří Wolker
Výbor z díla : básně - próza

1950 | Nakladatelství Svoboda

Výbor díla, ze svazku klasikové. "Nesmírně čestná a krásná úloha připadla J.W. v historii naší literatury a národa vůbec: je básníkem raného mládí komunismu v naší vlasti," říká v předml. F. Nečásek, nastiňuje W. vývoj od sb. "Host do domu", kdy W. byl ještě jen "básník, jenž miloval světů, motivuje jeho přerod v básn…íka-bojovníka, "těžkou hodinu", kdy v krvi a bolesti dochází W. k poznání, že je třeba mít "nejen dobré srdce, ale též dobré pěsti". Básník poznal a procítil, že komunismus si žádá člověka celého, nových mravních vlastností, a že takto nové musí být i revoluční proletář. umění. Zápas o toto umění byl W. i zápasem za lidovost, prostotu a srozumitelnost umění, za relistickou tvůrčí metbodu. "Jediný z našich mladých viděl, a věděl, že ne z buržoas. rafinovanosti, ale ze zdravého základu naší klasiky, našeho umění, vyrostlého z lidu a pro lid, vede cesta k socialismu." Výbor obs.: Jinoš. verše, Lyrika zrání, Fragmenty, Bás. v próze, Pohádky, Povídky, Zápisky z nemoci, Studie a stati, Z dopisů A.M. Píšovi, Host do domu, Těžká hodina, Básně z pozůstalosti. - "W. je atheista a filosof. materialista. Ta W. víra, to je aktivní princip v člověku, to je kus kultur. pokladu v člověku, to je věc pocitu příslušnosti k lid. živlu, k nesmírnému, nesmrtelnému kolektivu práce. Je to historický optimismus nové společenské třídy." Výbor díla, ze svazku klasikové. "Nesmírně čestná a krásná úloha připadla J.W. v historii naší literatury a národa vůbec: je básníkem raného mládí komunismu v naší vlasti," říká v předml. F. Nečásek,… nastiňuje W. vývoj od sb. "Host do domu", kdy W. byl ještě jen "básník, jenž miloval světů, motivuje jeho přerod v básníka-bojovníka, "těžkou hodinu", kdy v krvi a bolesti dochází W. k poznání, že je třeba mít "nejen dobré srdce, ale též dobré pěsti". Básník poznal a procítil, že komunismus si žádá člověka celého, nových mravních vlastností, a že takto nové musí být i revoluční proletář. umění. Zápas o toto umění byl W. i zápasem za lidovost, prostotu a srozumitelnost umění, za relistickou tvůrčí metbodu. "Jediný z našich mladých viděl, a věděl, že ne z buržoas. rafinovanosti, ale ze zdravého základu naší klasiky, našeho umění, vyrostlého z lidu a pro lid, vede cesta k socialismu." Výbor obs.: Jinoš. verše, Lyrika zrání, Fragmenty, Bás. v próze, Pohádky, Povídky, Zápisky z nemoci, Studie a stati, Z dopisů A.M. Píšovi, Host do domu, Těžká hodina, Básně z pozůstalosti. - "W. je atheista a filosof. materialista. Ta W. víra, to je aktivní princip v člověku, to je kus kultur. pokladu v člověku, to je věc pocitu příslušnosti k lid. živlu, k nesmírnému, nesmrtelnému kolektivu práce. Je to historický optimismus nové společenské třídy."

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	383
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Klasikové
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 17:33
Číslo položky:	1192001

O autorovi

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora