Jarmila Glazarová
Vlčí jáma

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Novela o pohnutém osudu mladé schovanky, žijící v dusném prostředí měšťácké rodiny slezského zvěrolékaře a veřejného pracovníka. Jak on, tak také schovanka Jana jsou ve své touze po čistém životě srážení bezduchou a tyranskou paní domu Novela o pohnutém osudu mladé schovanky, žijící v dusném prostředí měšťácké rodiny slezského zvěrolékaře a veřejného pracovníka. Jak on, tak také schovanka Jana jsou ve své touze po čistém životě sráž…ení bezduchou a tyranskou paní domu

Stav

Dobrý

potrhaná obálka, lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	256
Jazyk:	česky
Vydání:	10. vyd., V Československém spisovateli 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2024 15:38
Číslo položky:	844828

O autorovi

Jarmila Glazarová

Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...

Více od autora