Knihy
Umění a architektura
Sochařství, porcelán, sklo a keramika
Benvenuto Cellini
Vlastní životopis Benvenuta Celliniho florentsk...

Benvenuto Cellini
Vlastní životopis Benvenuta Celliniho florentského zlatníka a sochaře: Díl 1-2 V JEDNOM SVAZKU

1909 | Nakladatelství Karel Stan. Sokol

Obsažené svazky:

Vlastní životopis Benvenuta Celliniho, florentského zlatn... 1909 Díl I (305 , 5 nečíslovaných obrazových příloh)
Vlastní životopis Benvenuta Celliniho, florentského zlatn... 1909 Díl II (Strana 314-476, 2 nečíslované listy obrazových příloh)

Stav

Dobrý

polopergamenová, převazba

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, polopergamenová, převazba
Počet stran:	305 + 162
Jazyk:	česky
Překladatel:	Adolf Gottwald
Edice:	Levné osvětové knihovny svazek 19, Levné osvětové knihovny svazek 20, 1920. svazek ed. 1920. svazek ed. Levná osvětová knihovna, Levné osvětové knihovny svazek 19.-20.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 8. 2026 16:17
Číslo položky:	1890810

O autorovi

Benvenuto Cellini

Benvenuto Cellini byl italský zlatník, sochař a spisovatel, který se stal známý svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“. Benvenuto se narodil jako druhý syn už starším rodičům, kteří na své první dítě čekali 18 let po svatbě. Otec byl hudebník a stavěl hudební nástroje a i Benvenuto měl být hudebníkem, brzy si ale vymohl, že bude zlatníkem. Učil se ve Florencii, v Sieně, v Pise a v Bologni. Už jako mladík byl pro účast ve rvačce vypovězen z Florencie a v 19 letech odešel do Říma. Jeho stříbrné svícny a medaile upoutaly pozornost papeže Klementa VII., který ho přijal jako flétnistu do svého orchestru. Při dobývání Říma francouzským vojskem se Cellini podílel na obraně Andělského hradu, zastřelil jednoho z velitelů a snad i Karla III. Bourbonského, který tažení vedl. To sice vedlo k vyplundrování města vojáky, Cellini se však mohl vrátit do Florencie, kde vytvořil několik zlatých medailí. Pak odešel opět do Říma, kde pracoval pro papežskou mincovnu. Roku 1529 byl jeho bratr Cecchino zabit v šarvátce, kterou vyvolal, ale Benvenuto zabil jeho vraha a utekl do Neapole. I když spáchal i další násilnosti, vlivní lidé mu zařídili beztrestnost, takže mohl pracovat pro papeže Pavla III., a to i když zabil svou ženu a jejího milence. Pracoval ve Florencii a pro francouzského krále. Roku 1537 byl zatčen a patrně neprávem obviněn ze zpronevěry, strávil však těžké dva roky ve vězení v Andělském hradě v Římě, kde čekal na popravu. S podporou přátel se mu podařilo uprchnout. Tvořil pak pro francouzského krále Františka I. ve Fontainebleau a v Paříži. Kvůli intrikám na dvoře se po několika letech vrátil do Florencie, kde pracoval jako zlatník a získal si velký obdiv svou statečností při obraně města. Roku 1563 na návrh G. Vasariho byl jmenován členem florentské Akademie výtvarných umění Když roku 1571 zemřel, byl pohřben s velkou slávou v koste...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…