Benvenuto Cellini
Kamenná serenáda : (vlastní životopis)

1973 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Autobiografický román vynikajúceho renesančného umelca, sochára, zlatníka a klenotníka. Živo a hodnoverne opisuje dobu, v ktorej žil, boje o moc i svoje väzenie na Anjelskom hrade, kam ho uvrhol pápež. Autobiografický román vynikajúceho renesančného umelca, sochára, zlatníka a klenotníka. Živo a hodnoverne opisuje dobu, v ktorej žil, boje o moc i svoje väzenie na Anjelskom hrade, kam ho uvrhol pápež….

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 44 Kč

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	487
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Blahoslav Hečko
Edice:	303. svazek ed. 303. svazek ed. Spoločnosť priateľov krásnych kníh
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	28. 12. 2024 10:55
Číslo položky:	1094742

O autorovi

Benvenuto Cellini

Benvenuto Cellini byl italský zlatník, sochař a spisovatel, který se stal známý svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“. Benvenuto se narodil jako druhý syn už starším rodičům, kteří na své první dítě čekali 18 let po svatbě. Otec byl hudebník a stavěl hudební nástroje a i Benvenuto měl být hudebníkem, brzy si ale vymohl, že bude zlatníkem. Učil se ve Florencii, v Sieně, v Pise a v Bologni. Už jako mladík byl pro účast ve rvačce vypovězen z Florencie a v 19 letech odešel do Říma. Jeho stříbrné svícny a medaile upoutaly pozornost papeže Klementa VII., který ho přijal jako flétnistu do svého orchestru. Při dobývání Říma francouzským vojskem se Cellini podílel na obraně Andělského hradu, zastřelil jednoho z velitelů a snad i Karla III. Bourbonského, který tažení vedl. To sice vedlo k vyplundrování města vojáky, Cellini se však mohl vrátit do Florencie, kde vytvořil několik zlatých medailí. Pak odešel opět do Říma, kde pracoval pro papežskou mincovnu. Roku 1529 byl jeho bratr Cecchino zabit v šarvátce, kterou vyvolal, ale Benvenuto zabil jeho vraha a utekl do Neapole. I když spáchal i další násilnosti, vlivní lidé mu zařídili beztrestnost, takže mohl pracovat pro papeže Pavla III., a to i když zabil svou ženu a jejího milence. Pracoval ve Florencii a pro francouzského krále. Roku 1537 byl zatčen a patrně neprávem obviněn ze zpronevěry, strávil však těžké dva roky ve vězení v Andělském hradě v Římě, kde čekal na popravu. S podporou přátel se mu podařilo uprchnout. Tvořil pak pro francouzského krále Františka I. ve Fontainebleau a v Paříži. Kvůli intrikám na dvoře se po několika letech vrátil do Florencie, kde pracoval jako zlatník a získal si velký obdiv svou statečností při obraně města. Roku 1563 na návrh G. Vasariho byl jmenován členem florentské Akademie výtvarných umění Když roku 1571 zemřel, byl pohřben s velkou slávou v koste...

Více od autora