Peter Jilemnický
Vítr se vrací : román

1951 | Nakladatelství Družstevní práce

Román ze sloven. nár. povstání Vítr se vrací je posledním dílem P.J. Sbíral pro ně látku na území povstání, zvl. v Čierném Balogu, ale nechtěl podat věrnou fotografii toho co se odehrálo nebo historicky přesné vylíčení událostí a jednotl. lidí, nýbrž šlo mu o to, ukázat zdánlivě prostou, ale nejvýznamnější pravdu: pro…č a jak slovenský člověk povstal proti fašistům. Zachytil všechny stránky sloven. povstání: vyrůstání odbojové sítě, vznikající často z několika lidí a spojek s centrem a pomalu se rozrůstající až k organisovanému boji. Vykreslil dědinu, která je typem dědiny slovenských hor s nepatrným přístupem k okolnímu světu. Vyzvedl v románových postavách pomoc sovět. lidí, ukázal kvalitativní růst sloven. člověka. "Jilemnickému se podařilo v tomto díle vrcholné epiky podat velkolepou oslavu prostého lidového hrdinství, hluboké moudrosti, statečnosti a vysokých mravních hodnot slovenského lidu. Jilemnický tu chtěl říci, že lid tu byl tím největším hrdinou, jemuž patří sláva za všechny činy, které dokázal v tomto boji." Román ze sloven. nár. povstání Vítr se vrací je posledním dílem P.J. Sbíral pro ně látku na území povstání, zvl. v Čierném Balogu, ale nechtěl podat věrnou fotografii toho co se odehrálo nebo histori…cky přesné vylíčení událostí a jednotl. lidí, nýbrž šlo mu o to, ukázat zdánlivě prostou, ale nejvýznamnější pravdu: proč a jak slovenský člověk povstal proti fašistům. Zachytil všechny stránky sloven. povstání: vyrůstání odbojové sítě, vznikající často z několika lidí a spojek s centrem a pomalu se rozrůstající až k organisovanému boji. Vykreslil dědinu, která je typem dědiny slovenských hor s nepatrným přístupem k okolnímu světu. Vyzvedl v románových postavách pomoc sovět. lidí, ukázal kvalitativní růst sloven. člověka. "Jilemnickému se podařilo v tomto díle vrcholné epiky podat velkolepou oslavu prostého lidového hrdinství, hluboké moudrosti, statečnosti a vysokých mravních hodnot slovenského lidu. Jilemnický tu chtěl říci, že lid tu byl tím největším hrdinou, jemuž patří sláva za všechny činy, které dokázal v tomto boji."

Stav

Dobrý

zašlá obálka, špinavá obálka, lehce opotřebená obálka, lehce odřená obálka, lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, špinavá obálka, lehce opotřebená obálka, lehce odřená obálka, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
Edice:	281. svazek ed. 281. svazek ed. Živé knihy
Vydání:	Vyd. 5., (V DP 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 4. 2025 14:55
Číslo položky:	1201759

O autorovi

Peter Jilemnický

Peter Jilemnický byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu. Narodil se v Kyšperku , ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku. Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku. V roce 1922 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko. Od roku 1936 učil ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách. Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945. V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V roce 1945 nastoupil...

Více od autora